Závlaha okrasných dřevin a květin na zahradě







Závlaha jehličnanů. Přichází v úvahu zejména u mladých výsadeb, dále v období déletrvajícího sucha a konečně na podzim jako zásoba vláhy pro přezimování. Má-li být závlaha účinná, je nutné stromy (keře) zalévat méně často, ale vydatně, aby se voda dostala ke kořenům rostoucím v hloubce 30 – 60 cm i hlouběji. Zavlažuje se dávkami 50 mm i většími, tzn., že se k jednotlivým stromům podle velikosti naleje do vykopaných jamek v obvodu koruny 50 – 100 l vody. Po závlaze se jamky zahrnou. Zvýšené nároky na půdní vlhkost má např. borovice kleč, jalovec, tsuga, zerav aj.

Závlaha opadavých listnáčů. Příchází v úvahu v období déletrvajícího sucha. Zalévá se v obvodu koruny jednotlivých stromů nebo keřů, a to většími dávkami (50 mm i více). Zvýšené nároky na půdní vlhkost má např. bez, brslen, kalina aj.

Závlaha zahrady – růže. Růže vyžadují závlahu ihned po vysazení. Po zakořenění se zavlažují důkladně ve čtrnáctidenních intervalech, v suchém letním období a v době kvetení jednou týdně, a to nejlépe podmokem. Při déletrvajícím suchém období je účelné růže každý večer kropit.

Závlaha stálezelených dřevin. Tyto dřeviny vyžadují po celý rok stejnoměrně vlhkou půdu. Za dlouhodobého sucha se doplňuje zásoba vláhy méně častými, ale vydatnými dávkami (50 mm a více). Závlaha je nutná zejména na podzim po suchém létě, neboť tyto dřeviny značně transpirují po celou zimu.

Závlaha zahradních trvalek. Nároky jednotlivých druhů a odrůd jsou značně rozdílné. Po výsadbě však všechny vyžadují řádnou závlahu až do doby, kdy dostatečně zakoření. Během roku se zalévají jen za sucha. Před ukončením vegetace se musí závlaha včas přerušit, aby nedošlo k přemokření půdy, které vede k vymrzání rostlin. Podle hloubky rozložení aktivní vrstvy kořenů se volí závlahové dávky 20 – 30 mm.

Závlaha letniček a dvouletek. Letničky na zahradě se musí důkladně zavlažit, jak po výsevu semene, tak i po výsadbě předpěstované sadby, a to dávkou 20 – 30 mm. Dvouletky, které se vysévají nebo vysazují často za teplého a suchého počasí, se zalévají před výsadbou i po výsadbě. V době vegetace se zavlažují letničky i dvouletky pouze v suchém období, a to méně často, ale důkladně, závlahovou dávkou 20 – 30 mm, vždy v časných ranních hodinách nebo navečer. Při pěstování na semeno v době nasazení semene se zavlažují jen podmokem a u některých druhů se závlaha zcela přeruší.

Závlaha cibulnatých a hlíznatých květin. Tulipány, hyacinty a lilie po vysazení cibulí na podzim se ihned dokonale zavlaží. Na jaře až do rozkvětu se zavlažuje pouze v suchém období, a to dávkami 20 – 30 mm, aby se voda dostala až ke kořenům. Zavlažuje se ráno nebo večer postřikem, lilie podmokem. Za vysokých teplot je závlaha škodlivá (šíření chorob). Také koncem vegetace jednotlivých druhů se tyto květiny nesmějí zavlažovat, jinak jejich cibule onemocní chorobami. Begónie se podle potřeby zavlažují od výsadby do podzimu menšími závlahovými dávkami a častěji. Zálivka zahrady se omezuje obvykle až v září. V červenci a počátkem srpna za slunných dnů se rostliny během dne několikrát rosí. Mečíky se zavlažují podle potřeby v době od výsadby do doby kvetení dávkami 20 – 30 mm. Jiřinky se zavlažují během vegetace méně často, ale vydatně. Závlaha se ukončí koncem července, aby hlízy dobře vyzrály.

Tagy:

Leave a Reply



Další kategorie:
angrešt choroby angrešt pěstování angrešt recepty brambory pěstování choroby rybízu chov drůbeže chov kachen chov slepic chov včel hrušeň jalovec maliny pěstování ostružiny pěstování pěstování jahod pěstování malin pěstování máku pěstování obilí recepty rybíz pěstování slepice nemoci včely rojení včely v dubnu závlaha zahrady švestka