Včely – včas dodaným prostorem proti rojení







Po zkušenostech s nástavkovými úly vychází stále více najevo, že problém rojení do značné míry spočívá v nepochopení rychlosti růstu včelstev na jaře. V podstatě jde o velmi jednoduchou záležitost nepoměru prostoru, který má včelstvo k dispozici, a množství buněk plodu, jež včelstvo ošetřuje.

VYCHÁZEJME Z POZNATKU

Vše spočívá v prosté skutečnosti, zdůrazněné před léty Otakarem Brennerem – jedna včela po vylíhnutí z buňky obsadí buňky tři. Protože vývoj včely dělnice trvá tři týdny, vylíhne se z jednoho plástu plodu během této doby mladých včel na tři plásty – a to v takové hustotě, že není vidět voští. Popsanou hustotu ovšem snese jen méně početné včelstvo, a to ještě brzy na jaře, kdy je zima. Čím silnější včelstvo je, tím volněji včely na plástech sedí.

SLEDUJME VÝVOJ

Co se tedy v našich včelstvech na jaře děje? Za příklad vezměme včelstvo zazimované v jednom nástavku tachováku. Po vyzimování obsadí řekněme sedm plástů. V době kvetení lísky bude mít plod na třech plástech asi po 2 dm2 (x 800 buněk na 1 dm2). Za tři týdny se z plodu vylíhnou mladušky asi na jeden plást (obsednou 6 dm2 nahusto, tedy poněkud volněji 8 dm2, což je plocha plástu 39×24 cm). Toto se stane ve skoro ještě zimním včelstvu, kdy úbytek není tak velký a vylíhnuté včely nahradí ty, které mezitím uhynuly. Ve včelstvu se tedy na první pohled nic neděje, včelstvo nesílí – ovšem s tím rozdílem, že zatímco se naše první včely vyvíjely, rozšířilo včelstvo následkem většího přínosu pylu a nektaru z venku plochu plodu na čtyři plásty v průměru 4 dm2. Včelstvo má tedy nyní celkem 16 dm2 plodu. Za dalších jedenadvacet dnů se z tohoto plodu vylíhnou včely na husté obsednutí šesti plástů. I když z původního osazenstva tři až čtyři plásty starých včel uhynou, bude po vylíhnutí plodu druhého cyklu tachovský nástavek zcela hustě obsazen. Šest plástů pokryjí mladušky a tři až čtyři plásty včely z původního osazenstva. Včelstvo se pomalu začne vyvěšovat v podmetu.

PŘIPRAVME MEZISTĚNY

Včelař tento začátek přírůstku mladých včel s radostí pozoruje a pomalu začne připravovat rozšíření včelstva druhým nástavkem. Jde-li o úl s více plásty v plodišti, připraví si jednu až dvě mezistěny. Na medník je přece ještě čas (zvláště, když případně přijde ochlazení či dokonce sněžení).

ČEKEJME EXPLOZI

Jaká je však situace ve včelstvu? Mezitím co se vylíhly včely naší druhé teoretické generace, včelstvo rozšířilo plod na šest, případně až sedm plástů, tentokrát však již hodně zakladených. Velká část je ještě ve formě vajíček a larev, avšak za další tři týdny se z nich vylíhne včel na 6 x 3, tedy osmnáct plástů 39 x 24 cm. Z původního osazenstva zůstane nejméně polovina, asi pět plástů/ Včelstvo tedy v blízké budoucnosti nahusto obsedne čtyřiadvacet plástů a nevejde se do dvou nástavků tachováku, nebo zcela naplní Moravský univerzál – plodiště i medník. Jestliže tedy chovatel přidá jeden tachovský nástavek nebo několik mezistěn (které včely s díky zaplodují) a domnívá se, že na další rozšiřování je ještě čas, připravuje včelám neřešitelnou situaci v tom smyslu, že vzhledem k množství plodu se v krátké budoucnosti do daného prostoru nevejdou. I když zatím sedí dokonce jen v prostoru jediném, v plodu má včelstvo připravenou “časovanou bombu” početní exploze – z jednoho nástavku bude mladušek na tři nástavky! A ještě zbude část původních včel.

POČÍTEJME S VYROJENÍM

Včely si ovšem s nastávající situací poradí po svém. Protože zatím “netuší”, že časem přijde jejich starostlivý chovatel s medníkem, zato však dobře vědí, na kolik “mládeže” mají zaplodováno – začnou zčásti již druhou a zejména třetí generaci plodu chovat jako plod určený k vyrojení. Jsem přesvědčen o tom, že budoucí rojové včely jsou již v larválním stadiu jinak živeny než včely snůškové. Jakmile se jejich masa vylíhne, následné rozšiřování prostoru nám již mnoho nepomůže. Včely jen liknavě létají za snůškou a spíše se opakovaně snaží založit matečníky a vyrojit se.

NEPODCEŇME SÍLU

Rojení má zajísté více příčin, avšak velký podíl včelstev přichází podle mého názoru do rojové nálady právě z popsaného důvodu – podcenění latentní síly včelstva, síly ukryté v plodu. Jak již bylo uvedeno – z jediného dobře zaplodovaného nástavku se během tří týdnů vylíhne mladušek na tři nástavky. Vzhledem k tomu, že část původního včelstva přežívá a silná včelstva sedí volněji, potřebujeme běžně nejméně čtyři úlové prostory (po jedenácti plástech 39 x 24 cm) na normálně se vyvíjející včelstva. Čtyři tachovské nástavky jsou málo! Na období růstu včelstva bychom tedy měli mít připraveny nástavky, které pojmou od čtyřiačtyřiceti plástů 39 x 24 cm a výše. S kolegou nástavkářem Ing. Františkem Grimem máme odpozorováno, že včelstva, která mají tento větší prostor, se většinou nerojí. U nízkonástavkového optimalu představuje ideální prostor šest nástavků (což je srovnatelné s osmačtyřiceti plásty 39 x 24 cm).

ROZŠIŘME S PŘEDSTIHEM

U včelstev, která jsou ve velkém prostoru již přezimována, např. ve čtyřech nástavcích optimalu, což představuje dvaatřicet plástů 39 x 24 cm, popsaný stav ihned na jaře nenastává. Je zde možnost dokončit rozšíření až později. Ale rozšířit s potřebným předstihem musíme, protože tento prostor není dostatečný a většina včelstev by se po zanesení úlu první snůškou vyrojila.

DODEJME NÁSTAVEK

Jak tedy na jaře rozšiřovat včelstva v úlech s tradiční rámkovou mírou? Jakmile zjistíme, že včelstvo má tolik plodu, že během tří týdnů zcela obsadí prozatimní prostor, připravíme další nástavek a nejpozději do týdne jej podstavíme pod včelstvo. Tím mu nijak neublížíme, protože teplo zůstává nahoře. Je potřeba postarat se o dobré větrání ve spodní části úlu, aby plásty, které včely dosud neobsednou, snad nezplesnivěly. (Pozor na slídičky!)

Když včelstvo dodaný druhý nástavek asi z poloviny obsadí, můžeme přes mřížku nahoru nasadit první medník. Ideální je, jsou-li v něm vlhké plásty od loňského vytáčení, které včely podnítí k rychlému osvojení dodaného prostoru. Nyní začíná jarní snůška a včely ji nosí do medníku, aniž by omezovaly plodování. Pokud by se včel nedostávalo, stáhnou je ze spodního nástavku. Postupně se líhnou masy dalších včel z plodových ploch, takže v polovině snůšky (např. z řepky) podstavíme pod dosavadní medník nad mřížku další nástavek. Silná včelstva zanesou za stejnou dobu místo jednoho hned dva medníky a nedostanou se do rojové nálady. Spodní nástavek, v němž včelstvo zatím neploduje nebo ploduje jen z části, slouží jako vyrovnávač přetlaku včel a snůšky. Včely sem ukládají pyl i přebytky čerstvého nektaru, které přes noc zpracují. Chceme-li, aby zde včely plodovaly, můžeme sem vložit stavební rámek a trubčina přiláká pak matku i do spodního nástavku.

POČÍTEJME S REZERVOU

Pro maximální využití snůšky a zabránění rojení je důležité mít velkou rezervu kvalitního hotového díla. Jestliže hotové plásty nemáme, musíme použít nástavky s mezistěnami. Jde o nouzové řešení, protože než včely mezistěny vytáhnou, měly by hotové plásty již zanesené. Proto se někdy stává, že včelstva odkázaná jen na mezistěny si zaplní plodiště a nakonec se do rojové nálady přece jen dostanou.

NEPODCEŇUJME SITUACI

Popsaným způsobem překonáme období rané jarní snůšky (řepka). Další postup udržení pracovní morálky včelstev spočívá ve výměně plných medných plástů za prázdné, a v kontrole, zda matka má ve spodních plodištích místo na kladení. Můžeme se také včas postarat o náhradu staré matky mladou. I pak však musíme sledovat, zda je v úlu pro včely dost místa. Již několikrát jsem zažil to, že se mi právě včelstva s vyměněnými mladými matkami koncem června nebo i začátkem července vyrojila, protože jsem podcenil plodovou explozi těchto výkonných matek a včas nerozšířil úl pro jejich včely.

Tagy:

Leave a Reply



Další kategorie:
angrešt choroby angrešt pěstování angrešt recepty brambory pěstování choroby rybízu chov drůbeže chov kachen chov slepic chov včel hrušeň jalovec maliny pěstování ostružiny pěstování pěstování jahod pěstování malin pěstování máku pěstování obilí recepty rybíz pěstování slepice nemoci včely rojení včely v dubnu závlaha zahrady švestka