Včely – Jak na jarní prohlídky







Poslední díly našeho Minima znalostí jsme si popsali základní rozdíly mezi metodikou včelaření ve vysokonástavkovém, nízkonástavkovém, kombinovaném a v systému Dadant v prvním období včelařského roku – v podletí. Včelstva jsme v této době nakrmili, případně zaléčili (odparnými deskami s kyselinou mravenčí, při nařízení pak gabonovými pásky) a nakonec před zazimováním prohlédli. Další intenzivní včelařská činnost na nás čeká v předjarním a jarním období. Toto bude také tématem tohoto dílu.

Na včelaření je mimo jiné krásné i to, že všechny úkony ve včelstvu provádíme v souladu s vývojem počasí – nic není podle nějaké šablony. Nezávisle na tom, jaký máme úl, platí v období nástupu jara pro všechny toto: jakmile se stabilněji oteplí nad 10 °C a teploty nám odpoledně příjemně stoupají, provede včelař první krátké nahlédnutí do úlu, a tím je

Jarní prohlídka.

U všech úlových sestav jde o snadnou, rychlou a je-li vše v pořádku i radostnou činnost, pouze tradičně u zadováků trvá déle a je namáhavější.

Pokud jsme včelstva zimovali v jednom vysokém nástavku – např. loňský oddělek na rámkové míře 39 x 30 cm, vyhodnotíme nejprve, kolik obsedá plástů. Velmi rychle získáme přehled při používání durafolové, průhledné fólie. Poté “listujeme” od zadního (u teplé stavby) nebo bočního (u stavby studené) plástu, které potěžkáme na množství zásob, až se dostaneme k tomu, na kterém je plod. Po urovnání do původního stavu jsme seznámeni s množstvím zásob a s přítomností matky.

Byla-li včelstva ve dvou nástavcích – např. pro nejpoužívanější rámkovou míru 39 x 24 cm, případně 39 x 27,5 cm apod., je včelstvo v této době zpravidla přesunuto do horního nástavku a v tomto případě je postup jarní prohlídky obdobný jako v předešlém případě. Někdy se stává, že plodování probíhá nyní ještě ve spodním nástavku a do vyššího se včelstvo přesune až později.

U nízkonástavkového systému bývají v nejvyšším nástavku z větší části, anebo zcela plásty zaplněny mednými a pylovými deskami a plodování probíhá buď z části již v horním, anebo v nástavcích pod ním.

Kombinovaný systém a Dadant je uspořádán v této době většinou tak, že je na vysokém plodištním nástavku nízký, zaplněný glycidovou a pylovou zásobou. Někdy je v této době i v nízkém nástavku jeho část proplodována také. Chceme-li prohlédnout plodiště, musíme dočasně dát stranou nízký nástavek a potěžkáním rychle vyhodnotíme hmotnost zásob.

Zjistíme-li, že v plodišti není nikde zakladeno a včelstvo vydává intenzivním větráním nepřirozený zvuk, jde o bezmatečnost. V tomto případě je nejlépe ho spojit s jiným, nebo ještě lépe se záložním, loňským oddělkem. Slabá, ale zdravá včelstva spojíme se středními a můžeme provést i jakési vyrovnání síly – těm hodně silným zavíčkovaný plodový plást odebrat a posílit jím ty slabší. Nyní, anebo při nejbližším dalším zásahu, dáme stranou plodištní nástavky (zde je ideální mít zvedák) a dobře očistíme, případně vyměníme dno (další výhoda nástavkových úlů).

Ihned po prohlídce včelstva si pořídíme stručný zápis o zjištěném stavu a o opatřeních které jsme provedli případě nedostatků (dokrmení, posílení plodem apod.). Získáme tím přehled a poslouží nám jako základ pro další správné zásahy v průběhu sezony.

O dalších úpravách včelstva opět rozhodne průběh jara. Na počátku rozkvětu ovocných stromů – nejprve třešně ptačí, nastupuje potřeba vystavět a zaklást trubčinu. V této době vkládáme do blízkosti plodu (nikoli ke studenému okénku či ke stěně) rámky s proužkem mezistěny u horní loučky. Říkáme jim stavební, včely zde vystaví větší buňky a matka zaklade trubce. O tom, kolik stavebních rámků dát do včelstva se vede značná diskuze i na stránkách našeho časopisu. Jeden extrém je stará rada – u běžné rámkové míry 39 x 24 cm, 39 x 27,5 cm a 39 (37) x 30 cm vložit jeden – za okénko a tento pravidelně vyřezávat. Druhý extrém byl na základě článku týmu autorů, vedeného prof. Bičíkem, kteří doporučují umístit v plodišti nejméně 3 velké stavební rámky a zakladenou trubčinu nevyřezávat dříve než v červenci. Výsledkem má být nulový počet rojů a pravidelná tichá výměna matek. S pobavením jsem četl polemiku na toto téma, na jedné straně tvrdá kritika, a na druhé straně články chvály o naprosto bezproblémově fungující metodě. Zajímavé je, že metodu kritizovali většinou teoretici, tedy ti, kteří ji nikdy nevyzkoušeli, jen si myslí… Chválili ji naopak praktici, kterým se osvědčila. Můj závěr ověřený praxí: autorům jsem vděčen za poznání, že jeden stavební rámek je málo, vyřezávat z jara trubčinu je nesmyslné, pracné a zbytečné “patlání” bez efektu, ke škodě včelstvu i mednému výnosu. Argument o tom, že se tím likvidují roztoči je lichý, protože pečlivý včelař má léčit, případně přeléčit tak, aby měl na jaře úl bez roztočů.

Mám vyzkoušeno, že umístím-li v plodišti jeden vysoký stavební rámek a 3 až 4 nízké dole v nízkém nástavku (rámková míra 39 x 27,5 cm a 39 x 14 cm), trubčinou ani všechny nebývají zakladeny. Metoda má prokazatelně značný (ale ne 100%) protirojový efekt, má ale velkou slabinu v tom, že tichá, ale i rojová výměna matek nastává často až po pořádném zestárnutí matky, což vede až k zeslabení a chabé výkonnosti včelstva. Proto je nutné chovat matky a tvořit oddělky a jimi provádět pravidelnou výměnu. Mladá matka potom ovládne silným feromonem včelstvo natolik, že prvním rokem u něho většinou k vyrojení nedochází.

Tagy:

Leave a Reply



Další kategorie:
angrešt choroby angrešt pěstování angrešt recepty brambory pěstování choroby rybízu chov drůbeže chov kachen chov slepic chov včel hrušeň jalovec maliny pěstování ostružiny pěstování pěstování jahod pěstování malin pěstování máku pěstování obilí recepty rybíz pěstování slepice nemoci včely rojení včely v dubnu závlaha zahrady švestka