Včely – u česna na jaře







S rozkvětem ovocných stromů přichází jaro v plné své kráse. Z květů ovocných stromů přinášejí včely za příznivého počasí velké množství nektaru a hnědavé rousky pylu.

U česná na jaře

Na česnech je radostný ruch. Denně se líhnou nové a nové včely, vyletují pak k orientačním proletům. Na letáku vidíme za proletu včely, které mávají tak prudce křidélky, že vidíme jen mlhavý celkový tvar kmitu křidélek. Některé včely mají přitom zadeček skloněný k letáku. Ty větrají. Jiné mají zadeček zdvižený vzhůru. Na hřbetní části jeho posledního článku je zřetelně vidět půlměsíčkovou světlou plošku – vonnou žlázu. Vysílají do vzduchu vůni, snad proto, aby vyletující a pak přilétající včely snáze našly svůj úl.

Každé včelstvo má svou osobitou vůni, podle které rozpoznávají včely příslušnost ke včelstvu. Dbá se toho často při ošetřování včelstev a při zákrocích v nich. Odklady při spojování včelstev i při přidávání matek mají ten účel, aby cizí dostalo vůni domácího. Někdy se pomáhá i tím, že se včelstvo ovoní stejnou vůní, tak např. při spojování se porosí včelstvo vodou, do níž se přidá několik kapek melisového oleje.

V reji včel se ozve už tu a tam hluboký zvuk, “troubení” proletujících se trubců. To už je opravdu jaro.

Za snůšky přestávají včely navštěvovat napajedlo. Mají dost vody v nektaru, který přinášejí a jehož vůni ucítíme z česna. Podle vůně poznáme často i původ nektaru. Je to nápadné již o několik dní dříve, při přínosech nektaru z vrb. Jinak je z česna cítit vůni připomínající poněkud vůni čerstvého chleba. Včelstvo silně ploduje!

Za chladného jitra je na letáku před česnem kalužinka vody, někdy je voda na celém letáku. Včelstvo ploduje a odpařuje také přebytečnou vodu z nektaru. Při plodování i odpařování vody stoupá vlhkost vzduchu v úlu. Jakmile přijde vzduch při vyhánění z úlu do nižší venkovní teploty, srážejí se páry ve vodu.

U silného včelstva bývá u česna menší suchý půlkruh – voda se tvoří teprve na jeho obvodu a dále na letáku. To včelstvo vyhání vzduch tak usilovně, že proud teplého vzduchu zahřívá i část letáku před česnem, tam se páry ještě nesrážejí, srazí se ve vodu teprve dále od česna.

Položíme-li za chladného rána nebo večera ruku na sklo okénka v úlu silného plodujícího včelstva, cítíme nápadné teplo. Totéž se projeví i při položení ruky na strůpková prkénka. Včelstvo udržuje dobře vyšší teplotu, kterou plod potřebuje.

V kalužinkách vody na letáku nacházíme zrána tmavé včely. Jsou to ony, které přiletěly pozdě a zkřehly ještě než dosáhly svého teplého domova, plodiště včelstva.

Včely jsou také na zemi před úlem. Abychom dobře viděli, co se děje, udržujeme prostor před úly čistý, prostý trávy. Někteří včelaři pomáhají včelám, které spadnou před úlem na zem, prkénkem, směřujícím šikmo vzhůru k letáku úlu a o leták opřeným. Po něm jdou včely ze země do úlu. Je to jen zdánlivá pomoc včelám. Jakmile se oteplí a oschne leták i země před úlem, včely se zahřejí, oživnou, vzlétnou a vletují do česna. Po prkénku se však dostávají do úlu i včely bezletné, nemocné a to rozhodně nechceme.

Objeví-li se na letáku vysáté larvy, vyházené kukly, někdy skoro už vyvinuté včely, je zle. Bývá to po několikadenním ochlazení a pak je to buď nedostatek zásob v úlu, nebo zachlazení plodu, nebo oboje. Vykonali jsme prohlídku, známe stav včelstva a snadno se pak domyslíme pravé příčiny. Podle toho pak zařídíme nápravu, hned, než vznikne větší škoda, než popřípadě “padne” celé včelstvo hladem. A to by mohlo být při nedostatku zásob. Jde-li o nedostatek zásob, doplníme je (doplňujeme už i krmítkem). Jde-li o zachlazení, zúžíme plodiště včelstva a uteplíme.

Pro nebezpečí zachlazení plodu přidáváme včelstvům souše nebo plásty s rozvahou. Počítáme s každoročním, pravidelně se opakujícím několikadenním ochlazením – s “ledovými muži”.

Smutným zjevem v květnu jsou mladušky před úlem, které místo veselého reje ve vzduchu před česnem se namáhavě pohybují, lezou po zemi, nemohou létat. Smáčkneme-li zadeček takové mladušky, vytlačíme z něho tuhé výkaly, kterých se včelka nemůže zbavit. Přichází to po chladných nocích v době, kdy kvete smetanka (pampeliška). Z jejích květů nosí včely nektar, ale hlavně velké rousky zářivě oranžového pylu. Čerstvý pyl pampelišek bývá ať už právem nebo neprávem považován za jednu z příčin tohoto zjevu, onemocnění mladušek připomínající zácpu a jmenovaného májovka. Objeví-li se májovka, pokrmíme včelstvo teplým řídkým roztokem medu.

Tagy:

Leave a Reply



Další kategorie:
angrešt choroby angrešt pěstování angrešt recepty brambory pěstování choroby rybízu chov drůbeže chov kachen chov slepic chov včel hrušeň jalovec maliny pěstování ostružiny pěstování pěstování jahod pěstování malin pěstování máku pěstování obilí recepty rybíz pěstování slepice nemoci včely rojení včely v dubnu závlaha zahrady švestka