Články z kategorie ‘závlaha zahrady’

Závlaha okrasných dřevin a květin na zahradě

21.03.2016

Závlaha jehličnanů. Přichází v úvahu zejména u mladých výsadeb, dále v období déletrvajícího sucha a konečně na podzim jako zásoba vláhy pro přezimování. Má-li být závlaha účinná, je nutné stromy (keře) zalévat méně často, ale vydatně, aby se voda dostala ke kořenům rostoucím v hloubce 30 – 60 cm i hlouběji. Zavlažuje se dávkami 50 mm i většími, tzn., že se k jednotlivým stromům podle velikosti naleje do vykopaných jamek v obvodu koruny 50 – 100 l vody. Po závlaze se jamky zahrnou. Zvýšené nároky na půdní vlhkost má např. borovice kleč, jalovec, tsuga, zerav aj.

Závlaha opadavých listnáčů. Příchází v úvahu v období déletrvajícího sucha. Zalévá se v obvodu koruny jednotlivých stromů nebo keřů, a to většími dávkami (50 mm i více). Zvýšené nároky na půdní vlhkost má např. bez, brslen, kalina aj.

Závlaha zahrady – růže. Růže vyžadují závlahu ihned po vysazení. Po zakořenění se zavlažují důkladně ve čtrnáctidenních intervalech, v suchém letním období a v době kvetení jednou týdně, a to nejlépe podmokem. Při déletrvajícím suchém období je účelné růže každý večer kropit.

Závlaha stálezelených dřevin. Tyto dřeviny vyžadují po celý rok stejnoměrně vlhkou půdu. Za dlouhodobého sucha se doplňuje zásoba vláhy méně častými, ale vydatnými dávkami (50 mm a více). Závlaha je nutná zejména na podzim po suchém létě, neboť tyto dřeviny značně transpirují po celou zimu.

Závlaha zahradních trvalek. Nároky jednotlivých druhů a odrůd jsou značně rozdílné. Po výsadbě však všechny vyžadují řádnou závlahu až do doby, kdy dostatečně zakoření. Během roku se zalévají jen za sucha. Před ukončením vegetace se musí závlaha včas přerušit, aby nedošlo k přemokření půdy, které vede k vymrzání rostlin. Podle hloubky rozložení aktivní vrstvy kořenů se volí závlahové dávky 20 – 30 mm.

Závlaha letniček a dvouletek. Letničky na zahradě se musí důkladně zavlažit, jak po výsevu semene, tak i po výsadbě předpěstované sadby, a to dávkou 20 – 30 mm. Dvouletky, které se vysévají nebo vysazují často za teplého a suchého počasí, se zalévají před výsadbou i po výsadbě. V době vegetace se zavlažují letničky i dvouletky pouze v suchém období, a to méně často, ale důkladně, závlahovou dávkou 20 – 30 mm, vždy v časných ranních hodinách nebo navečer. Při pěstování na semeno v době nasazení semene se zavlažují jen podmokem a u některých druhů se závlaha zcela přeruší.

Závlaha cibulnatých a hlíznatých květin. Tulipány, hyacinty a lilie po vysazení cibulí na podzim se ihned dokonale zavlaží. Na jaře až do rozkvětu se zavlažuje pouze v suchém období, a to dávkami 20 – 30 mm, aby se voda dostala až ke kořenům. Zavlažuje se ráno nebo večer postřikem, lilie podmokem. Za vysokých teplot je závlaha škodlivá (šíření chorob). Také koncem vegetace jednotlivých druhů se tyto květiny nesmějí zavlažovat, jinak jejich cibule onemocní chorobami. Begónie se podle potřeby zavlažují od výsadby do podzimu menšími závlahovými dávkami a častěji. Zálivka zahrady se omezuje obvykle až v září. V červenci a počátkem srpna za slunných dnů se rostliny během dne několikrát rosí. Mečíky se zavlažují podle potřeby v době od výsadby do doby kvetení dávkami 20 – 30 mm. Jiřinky se zavlažují během vegetace méně často, ale vydatně. Závlaha se ukončí koncem července, aby hlízy dobře vyzrály.

Závlaha zahrady – zelenina

21.03.2016

Závlaha listových a salátových zelenin. Po vysetí za sucha se zabezpečí závlahou včasné vzejítí. Během vegetace se musí záhony pravidelně a vydatně zavlažovat závlahovými dávkami 20 mm.

Závlaha košťálových zelenin. Zavlažuje se od výsadby až do sklizně dávkami 20 – 30 mm. Poruchy v zásobování rostlin vodou vedou ke snížení jakosti a výnosu.

Závlaha plodových zelenin. Záhony na zahradě se zavlažují před výsevem nebo výsadbou. V době vegetace se zavlažuje podle potřeby od konce května, pokud teploty nejsou na jaře pod 11 °C a v létě pod 14 °C, do konce sklizně. S intenzivní závlahou se započne v době nasazování a první sklizně plodů. Během měsíce se uskutečňují až 3 závlahové dávky po 20 mm.

Závlaha kořenových zelenin. Zahrada se zavlažuje se podle potřeby po celé vegetační období, zejména však v době narůstání kořenů či bulev, tj. u raných druhů a odrůd v červnu, u pozdnějších v červenci a srpnu, popř. v září (celer). Závlahové dávky po výsevu a na počátku vývoje nemají být vysoké (10 – 20 mm). Teprve po zastínění půdy listy rostlin se dávka zvýší na 30 mm.

Závlaha cibulových zelenin. Je nutná na vysychavých půdách, kde podmiňuje úrodu. Potřeba vody je zvláště vysoká v první polovině vegetace, kdy nedostatek vláhy zpomaluje růst. V této době se zavlažuje pravidelnými menšími závlahovými dávkami (20 mm), jejichž počet (4 – 7) závisí na počasí.

Závlaha zahrady – luskové zeleniny. Kritickým vláhovým obdobím je druhá polovina období kvetení, tj. tvorby plodů. Závlaha v tomto období zvyšuje výnosy. Do doby kvetení je nutná závlaha pouze při nedostatku vláhy v půdě. Závlahové dávky se volí menší (20 mm), ale častější.

Závlaha zahradních ovocných stromů a vinné révy

18.03.2016

Závlaha jádrovin. Jabloně i hrušně se zavlažují v období od května do srpna, zejména v červnu a červenci. Závlaha v srpnu a později do opadu listí prodlužuje vegetaci a nepříznivě ovlivňuje vyzrávání plodů a dřeva. Podzimní zálivka po opadu listí v případě sucha je důležitá pro dobré přezimování. Nejvhodnějším způsobem je brázdový podmok. Při závlaze postřikem nesmí být rozdíl mezi teplotou vzduchu a vody větší než 8 – 10 °C. Závlahová dávka musí zabezpečit provlažení půdní vrstvy do hloubky 30 – 60 cm, proto se dodává 50 mm vody i více. Mladé výsadby do plodnosti se zavlažují podle potřeby od června do srpna. Jejich vláhová potřeba je asi o 20% menší než u plodné výsadby. Zavlažuje se méně často, ale důkladně, závlahovými dávkami 50 mm a většími.

Závlaha peckovin. Brosvkoně se zavlažují podle potřeby od května až do 15 dnů před předpokládaným termínem sklizně. Meruňky se zavlažují podle potřeby v květnu a červnu, kdy dostatek vláhy ovlivňuje vývoj plodů, v červenci se závlaha přeruší a v srpnu se závlahou ovlivňuje tvorba květních pupenů. Třešně a višně se zavlažují podle potřeby v květnu (ovlivnění tvorby květních pupenů) až do 14 dnů před sklizní a po sklizni se pokračuje až do konce srpna. Švestky a ušlechtilé slívy se zavlažují od května do sklizně podle potřeby. V suchém období může závlaha postřikem způsobit u červeného a modrého ovoce pukání plodů.

Závlaha zahrady – drobné ovoce. Rybíz, angrešt a maliník se zavlažují podle potřeby od května do srpna. Výnos ovlivňují zejména závlahové dávky před dozráním a během dozrávání. Závlaha v červenci zabezpečuje také vývoj květních pupenů. Postřikem se zavlažuje v ranních hodinách. V scuhém období však může postřik způsobit praskání plodů. Závlahové dávky činí 30 – 40 mm.

Závlaha jahodníku. Zahrada se zavlažuje se podle potřeby od května do počátku září (4 – 6 závlahových dávek). Závlaha krátce před květem zvyšuje počet plodů. Největší vláhová potřeba je v době vývinu plodů a v době sklizně, kdy se také závlahou nejvíce ovlivní výnos. V době sklizně je možno zavlažovat jen tehdy, když jsou plody podložené, a to v dopoledních hodinách, aby plody rychle oschly. Závlaha koncem léta má význam pro zesílení kořenů a dobré přezimování rostlin. Velikost závlahových dávek se volí 20 – 30 mm. Při zakládání výsadby je účelné záhon 1 – 2 dny předem důkladně zavlažit a po výsadbě podle potřeby zavlažovat každý 3. – 4. den závlahovou dávkou 20 mm. Nejvhodnější je závlaha brázdovým podmokem.

Závlaha révy vinné. Závlahou zahrady v období diferenciace květních pupenů v květnu a před počátkem růstu bobulí v červnu se zabezpečuje výnos v následujícím roce. Výlučný vliv na výnos v daném roce má závlaha v období růstu bobulí v červenci a počátkem srpna a při jejich dozrávání v srpnu a září. Zavlažuje se méně často většími závlahovými dávkami, tj. 50 mm i více.