Články z kategorie ‘rybíz pěstování’

Rybíz – pěstování, sázení, řez, stříhání, množení

28.05.2014

Rybízu se nejlépe daří ve středně těžkých, dostatečně vlhkých a humusem bohatých půdách.

Půdy těžké, příliš suché, kamenité nebo s hladinou podzemní vody méně než 1 m pod povrchem jsou pro rybíz nevhodné. Nejnáročnější na půdu jsou bílé odrůdy, kdežto černé jsou skromnější. Červené a bílé odrůdy mají raději mírně kyselé půdy, černé odrůdy snesou naopak i půdy s větším obsahem vápna.

Rybíz vyžaduje více dešťových srážek a vyšší vzdušnou vlhkost. Proto se zvláště dobře daří v podhorských polohách (i ve výšce 800 m) nebo v nižších polohách v blízkosti větších lesních celků, kde bývá vlhčeji.

Rybíz nesázíme do mrazových kotlin, kde by květy, objevující se brzo na jaře, snadno zmrzly. Nepěstujeme jej ani jako podkulturu pod vysokokmneny nebo polokmeny; i když snáší polostín, méně pak plodí, ovoce je horší jakosti (kyselé) a jsou potíže při chemické ochraně ovocných stromů.

Rybíz je nejvhodnější pěstovat jako keře.

V tomto tvaru se rybíz snadno zmlazuje a déle vydrží na stanovišti, v dobrých podmínkách a při dobrém ošetřování až 40 let. Rybíz pěstovaný ve tvaru stromků (štěpovaný na meruzalce nebo pravokořenný) je méně vhodný, neboť rychleji stárne.

Rybíz vysazujeme do řad vzdálených od sebe 3 m (u bílých a méně vzrůstných odrůd postačí i 2 m), v řadách bílý a červený rybíz na vzdálenost 1,5 – 2 m, černý na 2 – 3 m. Pokud chceme pěstovat stromkový rybíz, sázíme ho 1 m od sebe a 70 cm od chodníku.

Sazenice keřového rybízu lze rychle namnožit řízkováním.

Pro jarní řízkování nařežeme za bezmrazého počasi v době od listopadu do začátku února z jednoletých výhonů ze zdravých a plodných keřů asi 20 cm dlouhé řízky se 4 – 5 pupeny. Spodní řez uděláme mírně šikmo pod pupenem, horní řez asi 3 mm nad pupenem. Řízky svázané do svazků založíme do poloviny do mírně vlhkého říčního písku ve studeném bezmrazém sklepě.

Brzo na jaře sázíme řízky na záhon nejlépe s lehčí humózní písčitou půdou s přídavkem rašeliny do řádků vzdálených 20 – 30 cm, v řádcích 10 cm od sebe. Řízky sázíme kolmo nebo mírně šikmo tak, aby horní pupen byl mírně nad zemí.

Pokud chceme mít sazenice 2leté, zkrátíme v předjaří druhého roku výhony na 2 – 3 pupeny, aby sazenice měly 5 – 6 silných výhonů.

Řízkováním můžeme s úspěchem množit rybíz i v září. Řízky řežeme podobně jako pro jarní řízkování ze zdřevnatělých letošních výhonů; nevyzrálé vrcholky jsou pro řízkování nevhodné. Řízky sázíme ihned na záhon podobným způsobem jako na jaře. Podzimní řízkování není vhodné u černého rybízu odrůdy ‘Silvergieter’.

Keřové sazenice můžeme získat také hřížením, stromkové sazenice roubováním na meruzalku zlatou. Množení těmito způsoby je nutné u odrůd ‘Heinemannův pozdní’ a ‘Rondom’, neboť řízkováním se rozmnožují velmi nesnadno.

sázení rybízu

99. Správně (a) a špatně (b) vysazená a seříznutá sazenice rybízu.
98. Vypěstování sazenic rybízu z řízků: a) správně vysazený řízek, b) 1letá sazenice, c) 2letá sazenice.

Dobře vyvinuté dospělé keře mají mít 8 – 12 silných větví.

Toho dosáhneme správnou výsadbou a ošetřením rybízu již v prvních letech po výsadbě.

Protože rybíz na jaře brzo raší, sázíme silné 1 – 2leté sazenice na podzim. Poškozené a příliš dlouhé kořeny jim zkrátíme, u nadzemní části ponecháme 3 – 5 silných výhonů, slabé odstraníme. Sázíme do jamek průměru i hloubky 40 cm, a to tak hluboko, aby sazenice byla asi o 5 cm hlouběji, než rostla ve školce. To umožní, aby všechny výhony byly naspodu přihrnuty zemí a mohly vytvořit vlastní kořeny, čímž se později usnadní zmlazování keřů. Hlubší sázení je nutné zejména u odrůd ‘Heinemannův pozdní’ a ‘Rondom’, roubovaných na meruzalce zlaté, neboť při mělkém sázení vytváří meruzalka odmladky.

Pří výsadbě dáme do jamek dobře proleželý kompost. K sazenicím vysazeným na podzim přihrneme kopeček země, který na jaře rozhrneme a výhony zkrátíme na 2 – 3 pupeny, aby se vytvořily silné výhony. Během vegetace půdu několikrát mělce kypříme (rybíz má povrchové kořeny), plejeme, zavlažujeme nebo mulčujeme proti vysychání. Na podzim půdu ke kořenům opět přihrneme.

Ve druhém roce po výsadbě se doporučuje zkrátit v únoru až březnu silné výhony opět na 2 – 3 pupeny, slabé buď na 1 pupen, nebo je odstranit. Tak se vytvoří velké a silné keře, u nichž na jaře dalšího roku ponecháme 8 – 12 nejsilnějších výhonů, ostatní, zejména slabé, nevyzrálé nebo nemocné, vyřízneme.

Dobrou životnost a plodnost rybízových keřů udržujeme pravidelným stříháním.

Včas na podzim nebo brzy na jaře odřezáváme těsně u země čtyřleté až pětileté stárnoucí a málo plodné větve (projevuje se to menšími listy a plody a tmavší borkou) a všechny větve rozkleslé k zemi (zejména u černého rybízu, který se zmlazuje uvnitř keřů), poškozené nebo napadené chorobami. Místo nich ponecháváme silné jednoleté výhony. Při pravidelném ošetřování tak nahrazujeme každoročně 2 – 3 výhony. Průklestem udržujeme keře dostatečně světlé; jednoleté výhony pak dobře obrůstají a dávají dobré výnosy jakostního ovoce. Větší řezné rány zatřeme štěpařským voskem na ochranu proti houbovým chorobám, které pronikají řeznou ranou do pletiv a způsobují, zvláště u černého rybízu, odumírání větví. Koncem května nebo začátkem června odstraňujeme těsně u země slabé a nadbytečné nové letorosty a ponecháváme jen ty, které jsou potřebné k doplnění keře. Včasným odstraněním nadbytečných letorostů se posílí růst a životnost hlavních větví.

Zkracování jednoletých výhonů rybízu snižuje jeho výnosy.

Rybíz plodí na jednoletých loňských výhonech a na kyticovitých pupenech tvořících se na starším dřevě. Na loňských výhonech je nejvíce květních pupenů v horní a pak ve střední třetině výhonu, kdežto ve spodní třetine buď vůbec nejsou, nebo je jich tam jen málo a dávají malé hrozníčky plodů. Proto někdy doporučované zimní zkracování jednoletých výhonů o třetinu nebo dokonce silný řez na 2 – 3 pupeny (tzv. rýnský řez) má za následek pokles výnosů; odstraní se jím totiž velká část květních pupenů a naopak se podpoří vegetativní růst vedoucí ke zhoustnutí keře. Proto nelze tento řez doporučit.

Rybíz lze pěstovat jako ovocné stěny.

Princip pěstování je stejný jako u keřového rybízu, jen výsadba sazenic v řadách vedených nejlépe ve směru sever-jih je hustší.

Při pásovém způsobu pěstování sázíme slaběji vzrůstné odrůdy na 1 m, vzrůstnější na 1,5 m od sebe. Pro tento způsob se hodí černý rybíz a červené odrůdy se silnějšími větvemi vzpřímeného vzrůstu (‘Houghton Castle’, ‘Holandský červený’, ‘Erstling’, ‘Vierlandenský’, ‘Heinemannův červený pozdní’, ‘Rondom’ aj.). Výhony rostoucí do meziřadí odstraňujeme, a tak udržujeme užší pásy.

Při pěstování na drátěnkách vysazujeme rostliny v řadách na vzdálenost 1 m od sebe a keře vedeme plošně. Vhodné jsou zejména odrůdy s méně pevným vzrůstem, např. ‘Fayův úrodný’, ‘Heros’ a ‘Karlštejnský červený’, ze zahraničních odrůd ‘Red Lake’ a “Jonkher van Tets’. Výhony buď vyvazujeme ke dvěma drátům, nataženým ve výši 40 – 50 cm a 80 – 100 cm od země, nebo pro usnadnění práce protahujeme mezi dvěma dráty vedenými v uvedených vzdálenostech od země.

řez rybízu

100. Dobře vyvinutý keř rybízu.
101. Průklest starého rybízu.

U černého rybízu je nuto vysadit několik odrůd.

Je to důležité pro zajištění dobrého opylení, neboť některé odrůdy černého rybízu (např. ‘Holandský černý’) jsou jen málo samosprašné. Kdybychom je pěstovali samotné bez kombinace s dobrými opylovači, byly by výnosy ovoce nízké. Z našich povolenýchodrůd jsou vysoce samosprašné ‘Silvergieter’ a ‘Karlštejnský dlouhohrozen’, z ostatních ‘Goliáš’. I u nich vzájemná kombinace přispívá k vyšším výnosům.

Nejvhodnější odrůdy rybízu.

Červený: Z povolených odrůd dávají vysoké výnosy ‘Houghton Castle’, ‘Karlštejnský’ (‘Heros’), ‘Vierlandenský’ (‘Erstling’) a ‘Holandský červený’ (pro vyšší polohy). Nejvýnosnější vůbec je ‘Heinemannův pozdní’, který zraje asi o měsíc později než normální odrůdy. Ze zahradničních odrůd se u nás s dobrými výsledky zkouší ‘Red Lake’, ‘Jongher van Tets’ a ‘Rondom’ (zraje o 15 dní později).

Bílý: Je méně úrodný než červený a pěstuje se spíše v teplejších a sušších polohách. Povolené odrůdy jsou ‘Třešňový bílý’ a ‘Versailleský bílý’.

Černý: Povolené odrůdy jsou ‘Karlštejnský dlouhohrozen’, ‘Onyx’ a ‘Silvergieter’.

Ovocné stěny angreštu, rybízu a malin

27.05.2014

Pásové výsadby keřového rybízu a angreštu volné. Pro vzpřímeně rostoucí anebo méně vzrůstné odrůdy se používá spon 2 x 1,5 m, pro středně vzrůstné odrůdy 2 x 1,75 m, pro velmi vzrůstné nebo rozložitě rostoucí odrůdy 2,5 x 2 m, ve velkovýrobě 2,5 – 3 x 1,5 – 2 m. Při správném sponu splyne řada v souvislý pás.

Pásové výsadby keřového rybízu a angreštu na drátěnce. Šířka pásů (40 – 60 cm) je vymezena dvojicemi drátů vedených nad sebou, nejčastěji v 0,5m odstupech podle vzrůstnosti použitých odrůd do výše 1,5 – 2 m. Šířka meziřadí (pracovní ulička) je 2,3 – 2,5 m. Vzdálenost mezi keři u běloplodých a červenoplodých odrůd je asi 1 m, u červenoplodých 1,4 m.

Pásové výsadby stromkového rybízu a angreštu na drátěnce. Používá se buď jeden nosný drát procházející spodní třetinou korunky stromků, ke kterému se pak korunka upevňuje za 1 – 2 hlavní větve, anebo dvojice drátů, mezi něž se korunky stromků buď volně umísťují, nebo vyvazují. Při pěstování v zahrádkách se používá spon 1,5 x 1,2 m, při velkovýrobním pěstování 2,5 x 1,2 m.

Pásové výsadby maliníku na drátěnce s jednotlivými dráty nad sebou. Vzdálenost řad je 1,2 až 1,5m, šířka meziřadí (pracovní uličky) při pásu širokém 0,4 m je 0,8 – 1,1 m a vzdálenost vysazovaných rostlin v řadě je 0,5 – 1 m podle množství výsadbového materiálu. Výhony se přivazují ke dvěma podélně nad sebou napnutým drátům ve výši 0,7 m a 1,2 m.

Pásové výsadby maliníku na drátěnce s dvojdrátím nad sebou. Vzdálenost řad je 1,5 – 3 m, šířka meziřadí (pracovní uličky) při pásu širokém 0,4 – 0,6 m je 0,9 – 2,4 m, vzdálenost vysazovaných rostlin v řadě je 0,5 – 1 m podle množství výsadbového materiálu. Pás je ohraničen dvojdrátím obvykle ve výšce 0,7 m a 1,2 m, popř. ještě 1,5 m, omezujícím rozkládání výhonů do meziřadí.

Řez rybízu a angreštu

27.05.2014

Řez keřového rybízu po výsadbě. U pravokořenných 1 – 2letých sazenic se napřed odstřihnou slabé výhony. Ponechané silné výhony se pak hluboko sestřihnou asi na polovinu. Pečlivým obděláváním půdy a vydatným hnojením se podpoří tvorba dalších silných výhonů z přízemních pupenů.

Řez keřového rybízu udržovacím průklestem. Dobře vyvinutý dospělý keř má mít průměrně 8 – 12 rozvětvených silných výhonů v dobré kondici. V době vegetačního klidu se vyřízne z keře každým rokem několik přestárlých větví (průměrně 3), které jsou nápadné zpravidla poléhavější polohou, tmavší borkou a ochabujícím plodným obrostem. Silné náhradní jednoleté výhony se nezkracují, protože na rozhraní jednoletého a dvouletého dřeva se vytváří největší množství květních pupenů. Slabé výhony z přízemních pupenů se včas odstraňují.

Řez keřového rybízu v ovocných stěnách. Je stejný jako u normálních volně rostoucích keřů pouze s tím rozdílem, že se při něm udržuje plochý tvar keře přístupný ze dvou stran a umožňující kultivaci půdy v jednosměrných uličkách.

Řez rybízu ve tvaru vějířovité palmety rýnským způsobem. Dobře vyvinuté pravokořenné sazenice upravené řezem na 3 – 4 stejnoměrně odkloněné zkrácené výhony se vyvazují k drátěnce se 3 – 4 dráty nataženými ve vzdálenostech po 50 cm nad sebou. Při pěstování jednotlivých ramen se zkracuje jednoletý obrost na 2 – 3 očka. Přestárlý plodný obrost se zmlazuje detailním řezem. Obrost z přízemních pupenů se ostraňuje v době vegetace. Přestárlá ramena se zmlazují hlubším řezem do starého dřeva a postupně se nahražují silnými náhradními výhony z přízemních pupenů.

Řez stromkového rybízu. Pro tento tvar na meruzalkovém kmínku jsou vhodné jen vzrůstnější a pomaleji stárnoucí odrůdy, jako jsou např. ‘Holandský červený’, ‘Vierlandenský’ a ‘Rondom’. Po výsadbě se ponechá v korunce pouze jeden vzpřímenější výhon, který se zkrátí na 5 – 6 dobře vyvinutých oček. Z nich se vypěstuje dvouletým výchovným řezem 5 – 6 stejnoměrně rozmístěných kosterních větví, které vytvoří dostatečně světlou korunku. Při udržovacím řezu se provádí průklest nadpočetných výhonů, popř. zkracování obrostu jako u rýnského způsobu. Podle stárnutí se zmlazují jednotlivé větve hlubším řezem nebo se nahrazují směrově vhodnými a silnými náhradními výhony.

Řez keřového angreštu. Pravokořenné sazenice se upravují podobně jako u rybízu. Udržovací řez značně ztěžuje trnitost angreštu. Proto se mají přebytečné odmladky a celé přestárlé větve vystříháavt včas na nepřehoustlých keřích a postupně nahrazovat zkrácenými silnými výhony ze základu keře. Během vegetace se odstřihávají konce letorostů napadené padlím.

Řez angreštu na nízkém vlastním kmínku (třebenický způsob). Je vhodný jen pro odrůdy, které příliš neodnožují. Vysazují se dvouleté sazenice s kmínkem vysokým asi 25 cm a asi s 5 rovnoměrně rozloženými rameny. Při udržovacím řezu se korunka průklestem zbavuje nadpočetných náhradních výhonů a přestárlých větví, které se nahrazují novými silnými výhony.

Řez keřového angreštu ve tvaru palmety na drátěnce. Vedení na drátěnce usnadňuje ošetřování a sklizeň. Vhodné jsou vzrůstnější a méně odnožující odrůdy. Způsob založení výsadby, výchovný i udržovací řez je obdobný jako u rýnské vějířovité palmety rybízu. Na drátěnce postačí odstup drátů 30 cm.

Řez stromkového angreštu. Tento tvar na meruzalkovém kmínku se často vysazuje v zahuštěných řadách se střídáním stromků nestejné výšky (50 cm a 100 cm), přičemž korunky jsou přivázány ke dvěma napjatým drátům. Výchovný řez po výsadbě je podobný jako u stromkového rybízu. V mladších korunkách vyrůstá každým rokem značné množství náhradních výhonů, které se musí redukovat letním nebo zimním průklestem, aby se dobře vyvíjel obrost na hlavních větvích. Velké plody se vypěstují jen každoročním udržovacím řezem, kterým se odstraňují celé přestárlé větve a nadpočetné náhradní výhony. Kromě toho je vhodné zkracovat jednoletý obrost průměrně o 1/4 – 1/3, čímž se zároveň odstraňuje dosti časté padlí.

Pěstování a choroby angreštu a rybízu

26.05.2014

Angrešt jako keř i stromek vyžaduje slunnou polohu a rybíz může býti i ve stínu a v půdě není také zvlášť vybíravý; kde je dobrá, humusová nebo kyprá ornice, není třeba žádnou zemní přísadu přidávati, kde však je půda příliš vazká, buď tvrdá bělice aneb jíl, neb jest příliš kamenitá, jest záhodno udělati jámu nejméně 60 až 80 cm hlubokou a širokou, tuto jámu pak vyplniti úrodnou dobře zpracovanou zemí a do této teprve keř nebo stromek vsaditi tak hluboko, jak stál ve školce, dobře příšlápnouti, aby stromek stál pevně a při sázení dáti hned ke stromku dobrý kolík, aby převyšoval korunku a vždy za korunku uvázati, tím se zabezpečí, že se na větru nemůže korunka ulomiti.

Druhým rokem po vysázení, když je keř neb stromek již uchycený, se může v zimních měsících přihnojovat, buď dobře prohnilý hnůj kolem stromku zakopat, aneb tekutým hnojivem, na př. hnojůvkou na 50% rozředěnou, neb trus slepičí a holubí ve vodě též na 50% rozpustit a tím několikrát za zimu kolem stromku zalíti.

Angrešt má dva velice zhoubné nepřátele a rybíz jednoho. U angreštu jest to tak zvané “Americké padlí” a “housenka píďálka”, u rybízu tak zvaný “rybízový mol”. Před 30 lety byla ještě takřka neznámá tato zkázonosná houba angreštu, jako byla též málo známá krvavá mšice u jabloní a puklice u švestek. Těmito zhoubnými parasity nás obdařila Amerika. Dnes jsou již tito cizopasníci hlavně v úrodných krajích tak rozšířeni, že ohrožují vývin zahrad a proto jest třeba energicky tyto škůdce ničiti. Kdo má větší zahradu vysázenou angreštem, jest radikální prostředek proti americkému padlí tento: Dá se do sudu neb větší nádoby 100 l vody, dva kg modré skalice se na jemný prášek rozemele neb rozbije, vsype se do této vody a přidá se do toho též dva kg hašeného vápna, dobře se vše promíchá a touto tekutinou se jemnou stříkačkou keře i stromky angreštové rosí, ale již ku konci května, což se musí vždy asi po 10 dnech alespoň 3krát opakovati. Kdyby se však přece, třeba později, toto padlí na koncích výhonků objevilo, musí se napadená špička až ke zdravému dřevu ustřihnouti a spáliti, na žádný způsob však ne odhoditi na zem, neboť se lehko bakterie této houby přenáší.

Druhý velký škůdce angreštu jest housenka píďalka, někde též nese jméno mrázek, poněvadž samička vyleze ze země z kukly v měsíci říjnu a listopadu a nejsou okřídlena, leze po pni do korunky a nasadí do pupenů asi po 10 jemných vajíčkách, v celku jich však nanese asi 200 a jemným povlakem je zalepuje. Na jaře již v dubnu, když se ukáže teplejší slunéčko, vylíhnou se malinké, sotva oku lidskému viditelné housenečky, zavrtají se do pupenu a když jej zničí, přelezou na lístky, ale vždy se spodní strany, takže ujdou pozornosti. Nejvíce jsou žravé v noci, a kdo není pozorným a nepřijde do zahrady třeba několik dnů, najde stromek neb keř úplně oholený. Když oholí stromek jeden, spustí se po pavučince k zemi a vyhledávají si stromek jiný. Po dospělosti se zakuklí pod stromkem v zemi, aby na podzim co motýl nasazoval opět novou generaci. Proti tomuto škůdci jest lehčí boj, a sice: Na podzim se stromky neb keře sypce obryjí, aby mohlo ptactvo kukly sbírat. Též se může posypati půda kolem stromků vápenným prachem, aby se kukly zničily, aneb když se již píďálka co jemná housenka objeví v korunce, prostříká se rozředěným 2% tabákovým výtažkem, což se as po 2 dnech může ještě opakovati.

Stromky neb keře rybízové těmto škůdcům nepodléhají, těm škodí zase tak zvaný “mol rybízový”, při kterém list nabubří, pak se zkroutí a nakonec zčervená a předčasně opadá. Při této nemoci se též používá 2% tabákového výtažku. Za takto vzorné a pozorné ošetřování se nám keře i stromky angreštů i rybízů velmi vděčně odmění, rodí každoročně hojně krásného a šťavnatého ovoce.

Odumírání rybízů a angreštů

25.05.2014

Začátkem měsíce července počaly keře rybízu zasychati. Angrešty spadly na zem nezralé, jako sluncem spálené. Plody dostávají žluté skvrny a uvnitř jsou zhnilé. Zalévám též močůvkou a letos jsem hnojil draslem. Třešně mají velmi bujné letorosty. Krsky jsou 2leté a dosud neplodí. Jak mám krsky ošetřovati? Mají se vršky zaštipovati?

Ohledně zasychání rybízů a angreštů Vám sdělujeme, že tyto nesnášejí suché půdy a letošní přílišné vedro zavinilo jak hnědnutí a opadávání listu, tak že i plody se uvařily na keřích. V půdách těžkých tyto vady se nevyskytnou, list zůstane tmavozelený a plody úplně přikryje. Zaschnutí keřů může se předejíti tím, když na kořeny se dá hnoje nebo listu, aby nezaschly a včas velkého vedra se keře kryjí. – Na zákrskách hrušek a jablek může se provésti letní řez, a to tak, že všechny pobočné výhonky sřízněte na 3 až 4 očka. Hlavní výhonky se nechají celé. – Třešně a švestky se řežou až k jaru.

Jak možno posunout dobu uzrání rybízu

25.05.2014

Abychom mohli dle libosti posunouti u rybízu dobu uzrání a abychom je mohli čerstvé a šťavnaté na keřích až pozdě na podzim trhati, doporučuje Markgraf v Berlíně následující jednoduchý prostředek: V červnu, když bobule rybízu na keři úplně dospěly a na straně k světlu obrácené lehounce zardívati se počínají, svažme keře jednoduše provazem z kokosových vláken as tak pevně, jak se podobné keře svazují, když nám při okopávání aneb sázení překážejí. Toto svázání neškodí keřům naprosto nic, i nepřekáží jim také ve vývoji, ale zadržuje značně uzrávání bobulí uvnitř keřů. Tímto způsobem máme to ve své moci, upravovat uzrání bobulí, rozvazujeme-li poznenáhla provazy z jednotlivých keřů. Nechceme-li keře z jakékoliv příčiny svazovati, obalme je slamou neb rákosem a svažme obal. Tak také uzrávají bobule pozvolna a poskytují až do podzimku dobrou sklizeň. Způsob ten poskytuje jak ovocnářům, tak i majitelům zahrad značnou výhodu; ovocnářům, poněvadž mohou pozdě dozrávající rybíz dobře zpeněžiti, a majitelům zahrad, že si mohou po delší dobu až do podzimku na bobulích pochutnávati.

Osvědčené odrůdy rybízu

25.05.2014

Osvědčené odrůdy rybízu jsou dle nabytých zkušeností tyto:

Červený rybíz: Velký, červený boulogneský (čti buloňský), hrozny dlouhé, velké – bobule velké, tmavočervené, dobré chuti, zraje ke konci června.
Červený holandský – Hrozny a bobule středně velké a světločervené, bohužel značně kyselé; úrodný, pozdně dozrávající.
Fayův úrodný – Novější druh hojně úrodný, zraje velmí ranně, hrozny velmi dlouhé, bobule velké, tmavočervené a sladké.
Versailleský červený – Z lepších druhů pro obchod, bobule velké, tmavočervené a výtečné chuti, výtěžek velmi bohatý; zraje na začátku července.
Bílý rybíz – Dlouhohroznový s velkými bobulemi, příjemné chuti nakyslé, zraje na začátku července.
Versailleský bílý – Druh velice doporučení hodný; bobule velké, nažloutlobílé, hrozny dlouhé, výtěžek bohatý; zraje ku konci června.
Černý rybíz – Černý hrozen dlouhý, bobule velmi velké, zraje ku konci června.
Baldwin – Bobule velmi velké, velmi úrodný; zraje na začátku července.

Kdo hodlá pěstovati rybíz, nechť sazenice objedná a sází záhy na podzim, aby se ještě do zimy náležitě zakořeniti mohly.

Jak pěstovat angrešt a rybíz z řízků

25.05.2014

Rybíz a angrešt jak pěstovati z řízků? Kdy se tyto sází, kdy zřezují a jak ošetřují?

Způsob množení angreštu a rybízu z řízků jest velmi jednoduchý. V prosinci se nařežou mladé 1leté výhonky. Tyto se řežou na řízky asi 20 cm dlouhé, spodní řez těsně pod očkem, a založí se stojatě buďto na venek do příkopy a celé se zadělají půdou neb do písku do studeného sklepa. Řízky se nesmí předčasně zakořeniti. Na jaře se přichystá dobře promíšený a prohnojený záhon a řízky se nastrkají do řádků asi 10 cm od sebe. Jsou-li slabé nebo mají-li utvořený silný zábal (kalus) na spodním řezu, tak se předem nadělají na řízky kolíkem díry. Řízky se vsadí až na 2 očka celé do země, přitlačí a celé hlínou zahrnou. Řízky se nesmí nechati zaschnouti. Jak rostou, hlína se odhrne. Příštím rokem se mladé výhonky zkracují na 3 očka a do podzimu jsou pak keře hotové a mohou se sázeti na určené místo.

Sázení angreštu a rybízu

25.05.2014

V zahrádkách nasazují se stromky a keře často tak hustě nebo nevhodně, že nemohou se tak ponechati a právě na podzim, když list opadne, jest vhodná doba, aby se závada přesazením odstranila. Nenechávejte tuto práci na jaro, protože angrešt a rybíz již pučí, jak počne sluníčko hřáti. Při jarním sázení mnoho keřů usychá nebo zakrní a třeba pak velké péče, aby se zachránily.

Keře angreštu a rybízu dají se při přesazení děliti. Z jednoho kusu může se nadělati několik. Při přesazení se všechny staré a slabé větve uříznou a dlouhé zkrátí. Také možno pro tyto keře upraviti a pohnojiti půdu, aby lépe rostly.

Rybíz a angrešt vyžadují dobrou, výživnou půdu, spíše těžší a hlinitou. Ve štěrkovité a suché půdě neprospívá. V suché půdě nejsou žádné přírustky, ovoce je malé, předčasně uzrává, list opadá a případně zhnědne. Vyhoďte přestárlé a maloplodé keře a nasaďte mladé, velkoplodé, z kterých budete míti radost.

Při výsadbě dělejte jámy 50-60 cm hluboké, do kterých se dá různých dřevních odpadků a hnoje, přikryje hlínou a ke kořenům se dá lepší půda. Komu keře nerostou, ten nechť odebéře horní půdu nad kořeny, dá tam krátkého uhnilého hnoje (může to býti trus slepičí, holubí neb králičí) a zasype to těžší hlinitou půdou. K jaru může se ještě močůvka na to nalíti. Kdo nemá hnoje ani hlíny, může pohnojiti síranem amonným, dusíkatým vápnem, též kostní moučkou.

Mnoho čtenářů nám píše, že jim keře hujně rostou, ale neplodí. Těmto sděluji, aby předně keře hodně prořezali a pak pohnojili struskou, asi 1-2 kg pod keř a přidali k tomu 1/4 kg soli draselné a hnojivo zakopali. Jiné dusíkaté hnojivo a močůvka se dáti nesmí. Kde je dostatek vápna v půdě, dá se místo strusky superfosfát.

Roubování angreštu a rybízu

25.05.2014

Na podzim vídati v mnoha zahrádkách u stromků angreštu neb rybízu pěkné výhonky zlatého rybízu, některé přes 1m dlouhé. Tyto výhonky se dají použíti na roubování.

Ke konci listopadu tyto výhonky vyryjeme. Slabé zasadíme někde do zahrádky, kde do příštího roku se zakoření a vyrostou. Na podzim jich použijeme k šlechtění. Ty, jež jsou dostatečně vysoké a mají kořínky, použijeme k šlechtění ihned a sice takto:

Naděláme z hlíny a kravince kaši, v níž kořeny namočíme, trochu hlíny ještě k tomu přidáme, aby se kořeny mohly roztáhnouti a obalíme to pěkně mechem. Stáhneme to do kříže drátem nebo lýkem. Hlavní věc, aby kořeny byly obaleny. Do nějaké bedny nebo sudu dáme na dno vrstvu hlíny, usadíme do ní stromky jeden vedle druhého a posypeme zase vrstvou hlíny. Bednu i se stromky postavíme do sklepa, kde je dosti světla, nebo do podkrovní světnice, kde je stejné ovzduší.

V prosinci si nařežeme rouby z 1ročních výhonků rybízu neb angreštu a uložíme do písku. Koncem ledna neb začátkem února, když stromky v bedně dostávají výhonky asi 1 cm dlouhé, počneme s roubováním. Rouby nenecháme delší než 4-5 oček, dobře zavázati a voskem zamazati i vrch roubu. Nesmíme zapomínati občas kořeny navlhčiti. V dubnu máme pěkné korunky. Hlavně, když je dáme na venek, tak nikdy přímo na slunce, nýbrž napřed na několik dní do stínu, nejlépe až k večeru, a na noc zase do sklepa, aby nám listy nezmrzly. Potom je můžeme klidně přesaditi na své místo. Druhým rokem máme pěkné stromky. A hlavně ten vnitřní pocit, když si sami něco zušlechtíme, tím l-pe to opatrujeme.