Články z kategorie ‘maliny pěstování’

Maliny, ostružiny – pěstování, stříhání, odrůdy, choroby

31.05.2014

Kde se nejlépe daří maliníku.

Nejlepší výnosy dosáhneme ve slunných polohách na středně těžkých hlubších půdách s neutrální nebo mírně kyselou reakcí, dostatečně vlhkých a zásobených humusem a vápnem. Půdy těžké, zamokřené nebo naopak zase suché jsou nevhodné. Polostín sice snáší, dává však nižší úrodu méně aromatického ovoce. Maliníku se nejlépe daří na rovinách nebo mírných svazích skloněných k jihu, jihovýchodu nebo jihozápadu ve středních i vyšších polohách (do výše 600 až 800 m) s průměrnou roční teplotou 7 – 8 °C a srážkami 700 – 800 mm. Kvete pozdě, a proto není nebezpečí, že zmrznou květy. Nesázíme jej však v mrazových kotlinách a v otevřených polohách s prudkými mrazivými větry.

Sazenice maliníku získáme z kořenových řízků nebo hřížením.

Kořeny v síle tužky nařežeme v předjaří na délku 5 – 10 cm, pak je pokládáme vodorovně nebo mírně šikmo do pařeniště nebo na záhon a přikryjeme 5 cm silnou vrstvou lehké humózní zeminy. Záhon zalejeme a posypeme proti vysýchání rašelinou, zetlelým hnojem nebo i pískem. Kořenové řízky zakoření a z nahodilých pupenů na kořenech vyrazí letorosty.

Při množení maliníku nepoužíváme rostliny napadené bejlomorkou (mají nádory v okolí pupenů), metlovitostí nebo jinými chorobami.

Podobně lze množit i ostružiník, lísku, pravokořennou ‘Domácí švestku’ a typové podnože jabloní.

Snadno lze získat sazenice maliníku, jestliže v srpnu pohřížíme do země vrcholek výhonu, přiháčkujeme ho a zasypeme kyprou zeminou.

Nejvhodnější odrůdy maliníku.

Z povolených odrůd se nejvíce pěstuje bujně rostoucí maliník ‘Pruský’ (lze pěstovat i bez drátěnky) a méně vzrůstný ‘Lloyd George’, který dává na podzim ještě druhou slabší sklizeň/ Obě odrůdy pravidelně a bohatě plodí a keře méně odnožují, což je výhodné. Z novějších odrůd lze vyzkoušet ‘Malling Promise’ (bujná odrůda s pevnými výhony, velmi silně odnožující), ‘Malling Exploit’ (bujně rostoucí), ‘Rubín’ (polský, značně náročný na půdu a vláhu) a ‘Romy’ (s opakovanou plodností).

Maliník pěstujeme pásovým způsobem.

Vysazujeme ho nejlépe na podzim (na jaře jen na těžších půdách) do půdy hluboko zryté a důkladně vyhnojené uleželým chlévským hnojem nebo kompostem (4 – 5 kg na 1 02). Jednoleté sazenice zkrátíme podle síly na 3 – 5 pupenů a sázíme je do řad vzdálených od sebe 2 m, v řadách na vzdálenost 60 – 80 cm. Na ochranu před mrazy je přihrneme zemí. V příštím roce půdu během vegetace kypříme, plejeme a zavlažujeme, popřípadě chráníme nastýláním proti vysýchání.

V dalších letech necháme maliník rozrůst do pásů širokých 40 – 60 cm. Pro lepší oporu rostlin je vhodné zřídit drátěnku se dvěma dráty nad sebou nebo vést 2 dráty ve vzdálenosti 40 – 60 cm vedle sebe a ve výšce 80 – 120 centimetrů (podle výšky rostliny).

K dosažení dobrých výnosů malin přispívá správné stříhání.

Kdy stříhat maliny? Maliník plodí na letorostech vyrostlých z loňských výhonů. Proto po sklizni dvouleté výhony, které přinesly úrodu, a slabé nebo škůdci poškozené a nemocné letošní výhony odstřihneme těsně u země. Ponecháme jen nejsilnější letošní výhony; u odrůdy Pruský 8 – 12 výhonů na 1 bm pásu, u odrůdy ‘Lloyd George’ jen 6 výhonů. Na jaře příštího roku výhony zkrátíme, a to u odrůdy ‘Lloyd George’ o 1/3 a u odrůdy Pruský o 1/4 délky; pokud tuto odrůdu pěstujeme na drátěnce, postačí zkrátit jen namrzlé nebo zaschlé konce výhonů. Jarním zkrácením dosáhneme lepšího rozvětvení výhonů a vyšší sklizně.

U odrůd dvakrát plodících (např. ‘Lloyd George’) se osvědčuje vyvazovat výhony do oblouků k drátěnkám ihned po sklizni.

Ochrana maliníku proti chorobám, nemocem a škůdcům.

Proti houbovým chorobám, způsobujícím hnědnutí listového pletiva a skvrnitost a metlovitost, stříkáme během vegetace 1 – 1,5 % roztokem Kuprikolu. Příčinou červivosti, zvláště v blízkosti lesů, jsou malinovníci a květopas jahodníkový, proti nimž používáme Metation. Výhony postižené boulovitostí, kterou způsobuje bejlomorka a žlabatka maliníková, odstraníme a spálíme. Rostliny napadené virózami, což se projevuje hlavně bledými nebo skvrnitými listy nebo zakrslým vzrůstem, ihned z výsadby odstraníme a spálíme.

Ostružiníku se nejlépe daří ve slunných polohách.

Ostružiník pěstujeme podobně jako maliník. Ve srovnání s ním je v nárocích na půdu a hnojení skromnější. Vyžaduje půdu spíše lehkou, propustnou, snáší i půdy kamenité a sušší. Je však velmi náročný na světlo a méně odolný proti zimním mrazům. Proto mu u nás nejlépe vyhovují slunné stráně v teplejších (vinorodých) oblastech nebo ve vyšších polohách s dostatečnou vrstvou sněhu. Hnojení draslem zvyšuje odolnost proti mrazu.

Sazenice ostružiníku (získáme je podobně jako u maliníku), zkrácené na 2 – 3 pupeny, vysazujeme zpravidla na jaře do řad vzdálených od sebe 2,5 m; v řadách sázíme vzpřímeně rostoucí odrůdy 1 – 1,5 m a plazivé 2 – 3 m od sebe.

Vzpřímeně rostoucí odrůdy pěstujeme v řadách podobně jako maliník. Dvouleté odplozené výhony po sklizni nebo až na jaře u země odstřihneme, silné jednoleté rostliny zkracujeme na jaře o třetinu délky, jejich obrost na 1 – 3 pupeny. Slabé jednoleté výhony v létě odstraňujeme. Plazivé odrůdy zkracujeme na jaře asi na 2 m a vyvazujeme je k drátěnce. Jejich postranní obrost v létě zkracujeme asi na 40 cm. Protože jsou méně mrazuvzdorné, musíme v polohách s většími zimními mrazy výhony na zimu sundat z drátěnky a položit je na zem, aby byly přikryty sněhem nebo chvojím.

Ze vzpřímených odrůd se pětují ostružiníky ‘Wilsonův raný’ a ‘Taylorův úrodný’ (oba dosti odolné proti mrazům), z plazivých ‘Theodor Reimers’. Byli vypěstování též hodnotní kříženci maliníku s ostružiníkem, např. ‘Cumberland’.

Ovocné stěny angreštu, rybízu a malin

27.05.2014

Pásové výsadby keřového rybízu a angreštu volné. Pro vzpřímeně rostoucí anebo méně vzrůstné odrůdy se používá spon 2 x 1,5 m, pro středně vzrůstné odrůdy 2 x 1,75 m, pro velmi vzrůstné nebo rozložitě rostoucí odrůdy 2,5 x 2 m, ve velkovýrobě 2,5 – 3 x 1,5 – 2 m. Při správném sponu splyne řada v souvislý pás.

Pásové výsadby keřového rybízu a angreštu na drátěnce. Šířka pásů (40 – 60 cm) je vymezena dvojicemi drátů vedených nad sebou, nejčastěji v 0,5m odstupech podle vzrůstnosti použitých odrůd do výše 1,5 – 2 m. Šířka meziřadí (pracovní ulička) je 2,3 – 2,5 m. Vzdálenost mezi keři u běloplodých a červenoplodých odrůd je asi 1 m, u červenoplodých 1,4 m.

Pásové výsadby stromkového rybízu a angreštu na drátěnce. Používá se buď jeden nosný drát procházející spodní třetinou korunky stromků, ke kterému se pak korunka upevňuje za 1 – 2 hlavní větve, anebo dvojice drátů, mezi něž se korunky stromků buď volně umísťují, nebo vyvazují. Při pěstování v zahrádkách se používá spon 1,5 x 1,2 m, při velkovýrobním pěstování 2,5 x 1,2 m.

Pásové výsadby maliníku na drátěnce s jednotlivými dráty nad sebou. Vzdálenost řad je 1,2 až 1,5m, šířka meziřadí (pracovní uličky) při pásu širokém 0,4 m je 0,8 – 1,1 m a vzdálenost vysazovaných rostlin v řadě je 0,5 – 1 m podle množství výsadbového materiálu. Výhony se přivazují ke dvěma podélně nad sebou napnutým drátům ve výši 0,7 m a 1,2 m.

Pásové výsadby maliníku na drátěnce s dvojdrátím nad sebou. Vzdálenost řad je 1,5 – 3 m, šířka meziřadí (pracovní uličky) při pásu širokém 0,4 – 0,6 m je 0,9 – 2,4 m, vzdálenost vysazovaných rostlin v řadě je 0,5 – 1 m podle množství výsadbového materiálu. Pás je ohraničen dvojdrátím obvykle ve výšce 0,7 m a 1,2 m, popř. ještě 1,5 m, omezujícím rozkládání výhonů do meziřadí.

Řez malin, ostružin a malinoostružin

27.05.2014

Řez malin po výsadbě. Silné výhony sazenic se zkrátí na délku asi 30 cm, slabé výhony se zcela odstraní. Každým rokem vyrůstají z kořenových pupenů nové jednoleté výhony, které u většiny pěstovaných odrůd přinášejí sklizeň v následujícím roce. Dvouleté rozvětvené pruty koncem vegetace odumírají.

Udržovací řez malin. Dvouleté rozvětvené výhony se odstraňují po ukončení sklizně, aby nestínily o rok mladším výhonům. Přitom se odstřihnou také všechny slabé a nadpočetné jednoleté výhony. V řadě se ponechává při náležitém růstu 10 – 12 silných jednoletých prutů v úseku 1 bm. Ponechané jednoleté výhony se v době vegetačního klidu mírně zkrátí, aby více rozvětvily plodonosným obrostem.

Řez ostružin. Kulturní odrůdy ostružiníku se dělí na vzpřímené a plazivé. Vzpřímeně rostoucí odrůdy (např. ‘Wilsonův raný’), které mají větší praktický význam, se pěstují a ošetřují řezem jako maliník. Pro plazivé odrůdy (např. ‘Theodor Reimers’) se musí po obou stranách řady postavit drátěnka ze dvou drátů. Vybrané jednoleté pruty se pak v lichých letech vyvazují vlevo a v sudých vpravo, aby se jednoleté trnité pruty nepletly do dvouletých.

Řez tzv. malinoostružin. Kulturní odrůdy tzv. malinoostružiníku pocházejí z botanického druhu maliníku černého (Rubus nigra). Odnožují jen málo, a to v blízkosti místa vysazení. Vytvářejí dlouhé výhony s předčasným obrostem, který je třeba zkracovat již letním řezem. Z jednoho keře se ponechá 4 – 5 jednoletých výhonů, které se vyvazují k drátěnce se dvěma dráty vzdálenými od země a nad sebou po 60 – 70 cm do vějířovitého tvaru. Jinak je řez stejný jako u maliníku.

Maliny – pěstování, hnojení, stříhání

27.05.2014

Maliník roste i na scuhé a jalové půdě. Obyčejné druhy maliníků se rozrůstají daleko od původního stanoviště a zaplavují celé okolí. To ovšem neplatí o šlechtěných druzích, které se nerozrůstají. Všechny druhy snášejí slunce i polostín, ale ovoce ze slunného místa je aromatičtější. Půda mezi keříky se má plet, hnojit a kypřit, ale opatrně, aby se nepoškodily kořeny. Maliník a jiné bobulovité keře rodí dobře asi 10 let, pak se mají nahradit novými rostlinami a vysázet jinde. Hnojíme je chlévskou mrvou každý druhý rok v množství asi 400 kg na 100 m2 a každé jaro přihnojujeme směsí 1 až 1,5 kg superfosfátu, 1 kg 40%ní draselné soli a před květem přidáme asi 1 kg ledku – vše na 100 m2.

Maliník bývá napadán rezavěním listů na spodní straně, což je způsobeno v mokrých letech podhoubím. Choroba není však příliš škodlivá. Horší chorobou malin je antraknóza, která působí usychání výhonků. Zamezí se udržováním čistoty na záhonech, zvýšeným hnojením draselnou solí a poprašováním keřů koloidní sírou (Síra Sfinx, nebo postříkáním sirnými suspenzemi Sulikol, Sulikol K) v červenci a srpnu. Jiným škůdcem jsou housenky, které napadají jak listy, tak i květy. Napadané výhonky vyřízneme a keře poprášíme počátkem května Dynocidem nebo Gamacidem.

U maliníků vylámeme všechny staré zaschlé pruty, a to hned po sklizni na podzim. Slabé výhonky vystříháme a ponecháme jen 4 až 5 nejsilnějších, kterým ustřihneme špičku nad prvním dobře vyvinutým očkem.

Jak pěstovat maliny

25.05.2014

Maliny pěstují se ponejvíce v řadách a tu musíme zachovávati asi tento postup: Nejprve půdu důkladně pohnojíme a hluboko (asi do 60 cm) převrstvíme, načež v říjnu nebo brzo na jaře sázíme zakořeněné sazečky v řadách 1.5-2 m od sebe vzdálených. Vzdálenost mezi jednotlivými sazenicemi má býti 50-70 cm. Po vysázení sazeček tyto krátce seřízeneme, abychom docílili většího množství nových odnožů. Příštím jarem zřídíme z latí nebo ještě lépe z drátu plůtek asi 1 m vysoký, na nějž se dobře vyvinuté výhonky přiváží, zakrátí se na příslušnou výšku a ostatní zaschlé neb zakrnělé se odstraní. Po odkvětu trsů, když se počnou vyvinovati plody, je dobře, postaráme-li se o řádnou zálivku močůvkou, kterou zředíme vodou. Ovoce se velmi pěkně vyvine.

Plody odrůd jednou v roce plodících dozrávají v červenci a po skončené sklizni můžeme očesané výhonky u země seřezati, poněvadž jejich poslání je skončeno a ony odumírají. Pro příští rok necháváme vyvinouti jen asi 5 až 8 nových, silných, náhradních výhonků, které se opět přiváží na dráty. Jsou tedy keře malinové vlastně stále ve stavu zmlazeném.

Pěstování malin podle tohoto způsobu má onu přednost, že jednak ovoce jest vystaveno více světlu a teplu, čímž plody jsou aromatičtější, cukernatější, větší a snadno přístupné.

Hlavní váhu nutno klásti na důkladné hnojení setlelou chlévskou mrvou, která se na podzim rozhází kol keřů a zaryje. Při racionelním pěstování a obsluze má dáti 1 keř každoročně alespoň litr plodů. Počítáme-li na keř 1 m2 prostoru, tu jeden ha poskytl by nám sklizeň 10.000 litrů. Při průměrné ceně ve velkém Kč 1.60 za litr docílili bychom z 1 ha 16.000 Kč hrubého výnosu. Výrobní náklady (česání ovoce, založení plantáže, hnojení, ošetřování), tvoří jednu třetinu z hrubého výnosu, takže čistý výnos z 1 ha by činil cca 10.656 Kč.

Nejvhodnější odrůdy k pěstování ve velkém jsou: Hornet, Goliáš a Marlboro. Rozhodneme-li se pro založení malinové plantáže, musíme míti nejprve na mysli rentabilitu našeho podnikání, a tu přichází v úvahu hlavně blízkost odbytiště, kde bychom vypěstované produkty mohli rychle a výhodně zpeněžiti. Z toho důvodu zakládáme maliniště v prvé řadě v blízkosti většího města, kde se ovoce dobře prodá ku přímému konsumu a do cukráren, nebo máme-li v místě továrnu na zpracování ovoce.