Články z kategorie ‘chov kachen’

Líhnutí káčat – kvočna slepice a umělé líhnutí

08.06.2014

O líhnutí káčat.

Před nasazením necháme kvočnu rozseděti ze 3 dny, aby hnízdo prohřála a aby si zvykla na okolí. Před tím ovšem jsme ji zbavili příživníků. U slepičích vajec má býti hnízdo nízko, ale u kachních přímo na zemi. Dostane se vejcím velmi potřebného vlhka. Čím více vlhka, tím lepší výsledek. (Kachna divoká má hnízdo téměř na vodě!) Suchem vyschne blána pod skořápkou, ba přímo ztvrdne a bývá příčinou odumření mnohých dobrých zárodků, neb i zadušení téměř již hotových káčátek, připravujících se k naklobání. Nemohou proraziti ztvrdlou blánu a hynou. Zachlazení vajíček se nebojte, ovšem že vejce nesmí ležeti přímo snad na kamenné podlaze.

Pod kvočnu normální velikosti dáváme 9 až 11 nás. vajec, pod velkou i 13. Více nedoporučuji, protože se vejce pak nestejně zahřívají a způsobují nestejné líhnutí. Vejce objednaná, došlá poštou či přinesená, ponecháme vybalena po 36 hodin v chladnější místnosti se stejnoměrnou teplotou v naprostém klidu a teprve po uplynutí této doby je vložíme pod kvočnu. Nejlépe na noc.

S násadou zacházíme tak jako se slepičí, pouze s malým rozdílem ve vlhkosti. Denně v určitou hodinu, nejlépe hned ráno, slepici z hnízda vyndáme, necháme ji napít, nazobat a vykálet. Po tomto výkonu pokropím vždy vejce vlažnou čistou vodou a slepici pak okamžitě vrátím na hnízdo, by se vejce příliš neochladila. Po 7 dnech vejce prohlédneme; (pod baterkou, která jest v krabici s vyřezaným otvorem příslušné velikosti), vejce čistá, neoplozená, uvaříme a vrátíme zpět prodávajícímu, nebyla-li ovšem přiložena vejce hned náhradní k zásilce (20%). Nevrátí-li se prodávajícímu vejce zpět do 12 dní, odpadá jeho odpovědnost.

Doporučuji nasaditi vždy současně kvočky dvě, a pak po prohlídce, bylo-li více vajec čistých, dáti je pod jednu. Po této prohlídce více s vejci zbytečně nemanipuluji (otřesy!). Po 20 dnech kropíme vejce 2krát denně. Jednou ráno a večer. V 26-28 dnech se nám počnou káčata líhnouti. Káčátka, líhnou-li se nestejně, vyndejme a uložme do vystlané ošatky neb košíku za kamna neb na pec, neboť potřebují tepla. Jenom pozor, by se horkem nezadusila! Skořápky vždy hned pečlivě z hnízda odstraňme. Kachňátka odebírejme jen dvakráte denně, by naklobaná neutrpěla. Líhnou-li se najednou, ponechejme je jen klidně pod kvočnou, neboť tam jest jim nejlépe, a my omezme se jen na odstraňování skořepin. Mnoho však naklubaným káčátkům nepomáhejme, neboť obyčejně více jim uškodíme jak prospějeme. Delší prakse jest tu nejlepším rádcem…

24. – 25. den, tedy před líhnutím, dávají se obyčejně vejce do nádoby s vlažnou vodou, by se uvidělo, kolik jest káčátek živých. Živoucí se převracejí, kývají, mrtvé nejeví vůbec známky pohybu. Nedělávám to obyčejně, nejsem tolik zvědav. Pracuje-li se však rychle, by se vejce příliš neochladila, nemůže celá tato procedura vejcím uškodit. Kachňata, která se nám 29.dne nevylíhnou, jsou již jen nedochůdčata, se kterými bychom se zbytečně zlobili.

Při líhnutí umělém jest se říditi nezkušeným přesně dle návodu. Líheň též 2-3 dny před vložením vajec vytápěti.

Dobrá kvočka, zárodky a dostatečná vlhkost nám dobrý výsledek zaručí. Pospíšil, Stupava.

Výnosnost racionelního chovu kachen

29.05.2014

Tento ćlánek je z roku 1913.

Líčí Lud. Stránecká, statkářka.

Při nynějších časových poměrech hledí každý zakládaje si nějaký obchod neb žívnost k tomu, aby z nich měl také materielní prospěch, zkrátka zisk. Rolník a kupec předkládají si otázku, jak vysoko se zúročí kapitál do obchodu neb živnosti vložený. Také chovateli kachen tane tato otázka na mysli, nechce-li provozovati chov tohoto domácího vodního ptáka jen pro potěšení a zábavu.

Ze své vlastní zkušenosti mohu každé rolnici, statkářce neb hospodyni doporučiti chov kachen, poněvadž provozovací kapitál se dobře zúrokuje, pakliže se chov kachen rozumně a racionelné provozuje.

Chov kachen za účelem získání masa je mnohem výnosnější než tak mnohé odvětví chovu drobného dobytka. Zkušený kachnář může tak daleko dospěti, že může z pěti plemenných kachen docíliti 150 mladých kachňátek. Prodá-li tyto co jatečné kachny po 10 – 11 týdnech jednu ve váze 2 kg, získal 300 kg kachního masa a obdrží-li za 1 kg 2 koruny, utržil 600 korun hrubého výtěžku.

Z toho vysvítá patrně, že se chov kachen k výrobě masa velmi doporučuje. Co nosička vajec nemůže se kachna ovšem měřiti s nejlepšími druhy slepic; leč jsou také kachny, které, jako na př. žluté orpingtonky neb kachny indické snášejí 160 až 180 vajec a mohou s nejlepšími slepicemi co do snášení vajec soutěžiti. Ale také kachní peří má vysokou cenu a jest pro chovatele dobrým zdrojem příjmu; hodí se výborně k nadívání peřin a sice je peří velkých bílých plemen kachních, na př. pekinských, rouenských a aylesburských cennější než peří husí. Při této příležitosti považuji za svou povinnost zmíniti se o nejjednodušším a nejúčelnějším krmení mladých kachňat a také krmných kachen.

Výchova mladých kachňat není tak nesnadná a nedělá tak velkých obtíží. Od druhého dne vylíhnutí dávejme kachňatům staré, v mléku namáčené žemličky neb bílý chléb smíšený s trochou jemného obyčejného písku. Jsou-li kachňata 3 – 4 dni stará, musíme předsevzíti změnu v krmení. Zadělejme dohromady 2 části chlebové kůrky, 1 část ječného šrotu, 1 část jemného kukuřičného šrotu, 1 část pšeničních otrub a trochu písku pomocí vody na drobivé těsto. Máme-li sbírané mléko, můžeme jím místo vody látky ty zadělati. Tuto píci dávejme kachňatům as po celý týden, pak vynechme chlebovou třídu a místo ní zamíchejme do těsta ječný šrot a otruby a vedle toho zelenou píci.

Smíšenina je pak následující: 1 část jemného kukuřičného šrotu, 1 část ječného šrotu, 3 části pšeničných otrub, rozsekaná zelená píce a trochu hrubého písku. V prvních 14 dnech nepouštějme mladá kachňata na vodu; ale dávejme jim hodně čisté vody k pití. Chovatelka kachen nesmí spořiti s pící, neboť kachňata potřebují velice mnoho potravy k svému vývoji.

Jakmile dosáhnou kachny stáří 8 týdnů, počíná vlastní žír. Kurník musí být polotmavý a požívat co možná klidu. Dávejme nyní kachnám třikrát denně následující sebraným mlékem neb vodou navlhčenou smíšeninu: 2 části ječného šrotu, 1 část kukuřičného šrotu, 1 část pšeničných otrub, 1 část zelené, na řezačce rozřezané píce a trochu písku. Dvakrát za týden můžeme jim dáti spařené jetelové na řezanku drobně rozsekané seno a k němu přimíchejme pšeničních otrub tolik, aby hmota z toho byla drobivá a sypká.

Napájení žírných kachen má se díti před krmením. Kachna vykrmená se zabije před pelicháním v stáří 10 – 11 týdnů. Jsou-li kachny krmeny dle způsobu zde udaného, váží 2 – 2,7 kg.

Kdo se chce chovem kachen zanášeti, učiní nejlíp, když si v obci své neb v okolních koupí už as týden vylíhlá kachňata. Kdo si však hodlá koupiti kachní vejce z dálky, musí po příchodu vajec následujících pravidel šetřiti.

1. Poštou došlá vejce mají si po cestě 24 – 36 hodin odpočinouti, při čemž se postaví nejlépe do řezanky aneb do zrní obilního na špičku.
2. Nasazují se v počtu menším, 10 – 12 kusů a vždy samotná; nikdy s domácími vejci zároveň.
3. V posledních dnech (19 – 20) postříkají se aneb se umývají vlažnou vodou (35 °C až 43 °C).