Články z kategorie ‘angrešt pěstování’

Angrešt – stromkový, pěstování, roubování, odrůdy, řez

29.05.2014

Angrešt (srstky) pěstujeme v podobných půdních a klimatických podmínkách jako rybíz.

Vyhýbáme se však vlhkým uzavřeným polohám, kde angrešt trpí americkým padlím. I když snese částečné zastínění, dává na slunci vyšší výnosy a lepší ovoce.

V zahrádkách se většinou pěstuje angrešt stromkový.
Sklizeň ze stromků je snadnější než z keřů a ovoce bávý kvalitnější. Stromkové sazenice štěpované na meruzalce s kmínkem 100 cm vysokým vysazujeme na podzim ve sponu 2 x 1 m k pevným kolíkům, které na rozdíl od kůlů ovocných stromků mají sahat nad korunku. Při pozdější, obvykle velké násadě plodů vyvážeme ke kolíku i jednotlivé větve, a tak zabráníme ulomení korunky. Místo kolíků můžeme použít 2,5 – 3 mm silný pozinkovaný drát natažený ve výši korunky. K vysazování je vhodný izolovaný elektrický drát.

Chceme-li zahrádku co nejvíce využít, můžeme stromky vysázet střídavě s výškou kmínku 50 (60) a 100 (120) cm, na vzdálenost 75 cm od sebe. Angrešt pravokořenný mívá kmínek zpravidla jen 30 – 60 cm vysoký.

Na jaře po výsadbě zkrátíme korunní výhony stromkového angreštu na 3 pupeny. Snažíme se vypěstovat silnou, pravidelně rozloženou korunku nejméně s 6 hlavními větvemi. Jejich prodloužení pak každoročně zkracujeme o 1/3 – 1/2, postranní obrost o 1/3 – 2/3 délky. Výhonky zahušťující korunku odstraňujeme. V pozdějších letech zabraňujeme zestárnutí zmlazením korunek tak, že větve zkrátíme asi o třetinu. Kořenové omladky meruzalky včas a v dostatečné hloubce šetrně odstraňujeme.

Jak pěstujeme keřový angrešt.
Sazenice vysazujeme zpravidla do sponu 2 x 2 m, při pásové výsadbě 2 x 1 m. Při výsadbě zkrátíme výhony na 1 – 2 pupeny, aby se vytvořily silné výhony. Na jaře druhého roku z nich vybereme 5 – 8 nejsilnějších, které zkrátíme o jednu třetinu, ostatní slabší odstraníme. Jestliže se již v prvním roce vytvořil na výhonech postranní obrost, zkrátíme jej na jaře druhého roku na 1 – 2 pupeny.

Při dalším pěstování dbáme, aby keř zůstal řídký a nezahušťoval se. Proto počátkem léta (zpravidla od druhého roku) odstraňujeme všechny nové omladky, které nepotřebujeme k doplnění keře. V předjaří zkracujeme postranní obrost větví o 1/3 až 2/3, prodloužení větví o 1/3 až 1/2.

Odstřižené výhony spálíme, bývají na nich zárodky padlí.
Po 8 až 12 letech keře zmlazujeme tak, že staré větve odřízneme až u země a ponecháme místo nich silné nové výhony.

Převislé větve keřového angreštu pěstovaného v pásech je vhodné zvednout silnějším drátem nebo tyčemi vedenými ve výši 25 – 30 cm po obou stranách řad.

Řídčeji vysázený keřový angrešt lze též doplnit mezisadbou stromkového angreštu.

1. Vedení stromkového angreštu na drátěnce. 2. Řez stromkového angreštu po výsadbě a v dalších letech.

1. Vedení stromkového angreštu na drátěnce.
2. Řez stromkového angreštu po výsadbě a v dalších letech.

Stromkový angrešt získáme štěpováním na meruzalku zlatou.

Meruzalkové podnože si namnožíme z řízků.

Ve volné půde roubujeme angrešt na meruzalku v srpnu nebo začátkem září do boku. Roub s 3 očky odlistíme (ponecháme jen řapíky), seřízneme klínovitě a zasuneme do zářezu dlouhého asi 3 cm, udělaného v podnoži ve výšce 1 m nad zemí. Roub zavážeme a dobře zavoskujeme (též horní řez na roubu). Je-li v srpnu dost mízy, můžeme též roubovat za kůru. U obou způsobů roubování ponecháme korunku meruzalky. Až na jaře celou horní část podnože nad ujmutým roubem odřízneme. Podobně lze roubovat i stromkový rybíz.

Roubováním do boku nebo za kůru ve výšce 50, 100 a 150 cm můžeme vypěstovat stromky se třemi korunkami.

Angrešt lze štěpovat na meruzalku i za zelena v květnu. Podnož nařízneme žiletkou a vložíme do ní klínovitě seříznutý roub. Na roubu odstraníme listy, abychom omezili výpar, což je důležité zvláště za suchého počasí. Je-li vlhčeji, postačí, zkrátíme-li čepele listů na polovinu nebo odstraníme-li čepel nejspodnějšího listu na roubu. Místo roubování zavážeme lýkem a nezamazáváme. Proti přímému slunci chráníme hedvábným papírem.

V zimě roubujeme meruzalku ve skleníku. Rovné, dostatečně silné a dlouhé meruzalky na podzim vyryjeme, zkrátíme jim kořeny a namočíme v kaši připravené ze zahradní zeminy a kravince. Kořeny položíme na mech, zasypeme kompostní zeminou, zabalíme mechem a stáhneme drátem. Celý balík pak znovu namočíme do kaše. Takto zabalené podnože umístíme v bezmrazé místnosti. Počátkem února je přeneseme do skleníku nebo jiné místnosti, kde udržujeme teplotu 8 – 12 °C. Když začnou rašit, roubujeme je kopulací. Rouby s 3 – 4 pupeny dobře zavážeme lýkem a zamažeme voskem. Kořenové balíky prosypeme rašelinou nebo kompostní zeminou a občas kropíme. Výhonky vyrůstající na podnoži zaštipujeme, abychom podpořili růst letorostů z pupenů roubu. Do volné půdy vysazujeme štěpovance ve druhé polovině května.

Keřové sazenice angreštu vypěstujeme spolehlivě hřížením.

Velký počet sazenic získáme paprskovitým (čínským) hřížením. Matečné rostlině seřízneme rok před množením výhony asi 5 cm nad zemí a půdu kolem ní dobře pohnojíme. Během vegetace vyrostou nové výhony; na jaře příštího roku 5 – 10 silných výhonů o třetinu zkrátíme, paprskovitě je rozložíme a háčky přichytíme k zemi. Z většiny pupenů vyraší letorosty. Jakmile dosáhnou délky 25 cm, (bývá to koncem května až počátkem června), přihrnujeme je postupně kyprou zemí, aby zakořenily. K zajištění výživy pohřížených výhonů necháme uprostřed keře několik výhonů nepřihrnutých. Po ukončení vegetace jednotlivé zakořeněné výhony oddělíme a zaškolkujeme. Po roce můžeme sazenice vysazovat na trvalé místo.

Menší počet (ale silnějších) sazenic můžeme vypěstovat obyčejným hřížením. Jednotlivé výhony ohýbáme na jaře do rýh 15 – 20 cm hlubokých, kde je přichytíme háčkem a zasypeme dobrou kompostní zeminou. Konce výhonů zkrátíme tak, aby nad zemí byly 2 – 3 pupeny. Zakořenění urychlíme tím, že výhon v místě ohybu zaškrtíme drátem nebo nařízneme.

Hřížením lze získat také sazenice rybízu, ostružiníku a lísky.

angrešt roubování

Množení angreštu:
a) roubováním do boku (1). zazelena (2), v zimě (3), stromkový angrešt se třemi korunkami vypěstovanými roubováním do boku (4);
b) letními řízky v pařeništi;
c) hřížením – seříznutí výhonů v 1. roce (1), sazenice vyrostlé z paprskovitě pohřížených výhonů (2) a vypěstované obyčejným hřížením (3).

Angrešt lze množit také letními řízky a oddělky

Pro letní řízkování řežeme asi v polovině června polozdřevnatělé letorosty na řízky dlouhé asi 8 cm. Spodní řez děláme těsně pod očkem, horní mírně nad očkem. Použijeme i vrcholovou část letorostu. Spodní list na řízku zcela odstraníme, u ostatních zkrátíme čepele o třetinu, nevyvinuté vrcholové lístky ponecháme. Řízky napíchneme do pařeniště do lehčí, humózní, písčité půdy s přídavkem rašeliny 1 – 2 cm hluboko do řádků 20 – 30 cm vzdálených a 5 – 10 cm navzájem od sebe. Pařeniště zastíníme a téměř nevětráme do té doby, dokud se na řezné ploše řízků nepočne tvořit zával a kořínky. Řízky v pařeništi jemně postřikujeme. Zakořeněné řízky na jaře školkujeme. Množení zimními řízky jako u rybízu bývá u angreštu úspěšné jen asi z 25%.

Chceme-li angrešt množit oddělky, seřízneme keře na jaře nad zemí a vyrašené letorosty zasypáváme lehkou humózní zeminou. Na podzim zakořeněné sazenice oddělujeme od mateřské rostliny.

Oddělky lze množit také rybíz, maliník a lísku.

Jak vypěstujeme pravokořenné stromky angreštu.

Pravokořenný angrešt má houževnatý kmínek, který se nezlomí ani při sebevětší úrodě plodů nebo za větru. Hlavně netvoří kořenové odnože jako meruzalka, u níž je musíme soustavně odstraňovat.

Pravokořenné stromky vypěstujeme ze sazenic získaných hřížením. Pokud má sazenice více výhonků, ponecháme jen nejsilnější, který přivážeme ke kůlu. Postranní letorosty na kmínku zkracujeme jako posilující obrost a postupně odstraňujeme. Ve výši 30 – 60 cm založíme korunku.

Nejvhodnější odrůdy angreštu.

Z povolených odrůd se pěstují s plody světle zelenými ‘Bílý nádherný’ (‘Hansa’), ‘Británie’ (brzo raší, nebezpečí mrazů) a ‘Lady Delamare’ (v uzavřených místech trpí padlím), s plody žlutými ‘Česká koruna’, ‘Triumphant’ a ‘Zlatý fík’ (má převislý růst, a proto se hodí pro vyšší tvary) a s plody červenými ‘Industrie’ (vhodný zvláště pro vyšší polohy) a ‘Králíčkův červený’ (pro vyšší tvary).

Roubování meruzalky. Narouboval jsem z jara angrešt na meruzalku zlatou, ale nepřijmul se. Chtěl bych je vykopati a naroubovati z jara znovu. Jak si při tom počínati?

Zabalte kořeny meruzalky teď hned do mechu a postavte je někam, kde by kořeny nezmrzly, třeba venku do jámy a pokryjte listem. Prut může zmrznouti. Počátkem února dejte zakořeněné pruty do chléva a jakmile začnou oživovati, hned je naroubujte. Kopulování jest nejlepší. Rouby nařežte v únoru a založte do písku do sklepa. Vypučelé šlechtěnce dejte v dubnu někam k otužení, ale nenechte je zmrznouti a teprve koncem dubna je vysaďte. Venku šlechtí se angrešty počátkem září, na jaře nerostou. Nezabalíte-li meruzalku do mechu, špatně roste.

Ovocné stěny angreštu, rybízu a malin

27.05.2014

Pásové výsadby keřového rybízu a angreštu volné. Pro vzpřímeně rostoucí anebo méně vzrůstné odrůdy se používá spon 2 x 1,5 m, pro středně vzrůstné odrůdy 2 x 1,75 m, pro velmi vzrůstné nebo rozložitě rostoucí odrůdy 2,5 x 2 m, ve velkovýrobě 2,5 – 3 x 1,5 – 2 m. Při správném sponu splyne řada v souvislý pás.

Pásové výsadby keřového rybízu a angreštu na drátěnce. Šířka pásů (40 – 60 cm) je vymezena dvojicemi drátů vedených nad sebou, nejčastěji v 0,5m odstupech podle vzrůstnosti použitých odrůd do výše 1,5 – 2 m. Šířka meziřadí (pracovní ulička) je 2,3 – 2,5 m. Vzdálenost mezi keři u běloplodých a červenoplodých odrůd je asi 1 m, u červenoplodých 1,4 m.

Pásové výsadby stromkového rybízu a angreštu na drátěnce. Používá se buď jeden nosný drát procházející spodní třetinou korunky stromků, ke kterému se pak korunka upevňuje za 1 – 2 hlavní větve, anebo dvojice drátů, mezi něž se korunky stromků buď volně umísťují, nebo vyvazují. Při pěstování v zahrádkách se používá spon 1,5 x 1,2 m, při velkovýrobním pěstování 2,5 x 1,2 m.

Pásové výsadby maliníku na drátěnce s jednotlivými dráty nad sebou. Vzdálenost řad je 1,2 až 1,5m, šířka meziřadí (pracovní uličky) při pásu širokém 0,4 m je 0,8 – 1,1 m a vzdálenost vysazovaných rostlin v řadě je 0,5 – 1 m podle množství výsadbového materiálu. Výhony se přivazují ke dvěma podélně nad sebou napnutým drátům ve výši 0,7 m a 1,2 m.

Pásové výsadby maliníku na drátěnce s dvojdrátím nad sebou. Vzdálenost řad je 1,5 – 3 m, šířka meziřadí (pracovní uličky) při pásu širokém 0,4 – 0,6 m je 0,9 – 2,4 m, vzdálenost vysazovaných rostlin v řadě je 0,5 – 1 m podle množství výsadbového materiálu. Pás je ohraničen dvojdrátím obvykle ve výšce 0,7 m a 1,2 m, popř. ještě 1,5 m, omezujícím rozkládání výhonů do meziřadí.

Řez rybízu a angreštu

27.05.2014

Řez keřového rybízu po výsadbě. U pravokořenných 1 – 2letých sazenic se napřed odstřihnou slabé výhony. Ponechané silné výhony se pak hluboko sestřihnou asi na polovinu. Pečlivým obděláváním půdy a vydatným hnojením se podpoří tvorba dalších silných výhonů z přízemních pupenů.

Řez keřového rybízu udržovacím průklestem. Dobře vyvinutý dospělý keř má mít průměrně 8 – 12 rozvětvených silných výhonů v dobré kondici. V době vegetačního klidu se vyřízne z keře každým rokem několik přestárlých větví (průměrně 3), které jsou nápadné zpravidla poléhavější polohou, tmavší borkou a ochabujícím plodným obrostem. Silné náhradní jednoleté výhony se nezkracují, protože na rozhraní jednoletého a dvouletého dřeva se vytváří největší množství květních pupenů. Slabé výhony z přízemních pupenů se včas odstraňují.

Řez keřového rybízu v ovocných stěnách. Je stejný jako u normálních volně rostoucích keřů pouze s tím rozdílem, že se při něm udržuje plochý tvar keře přístupný ze dvou stran a umožňující kultivaci půdy v jednosměrných uličkách.

Řez rybízu ve tvaru vějířovité palmety rýnským způsobem. Dobře vyvinuté pravokořenné sazenice upravené řezem na 3 – 4 stejnoměrně odkloněné zkrácené výhony se vyvazují k drátěnce se 3 – 4 dráty nataženými ve vzdálenostech po 50 cm nad sebou. Při pěstování jednotlivých ramen se zkracuje jednoletý obrost na 2 – 3 očka. Přestárlý plodný obrost se zmlazuje detailním řezem. Obrost z přízemních pupenů se ostraňuje v době vegetace. Přestárlá ramena se zmlazují hlubším řezem do starého dřeva a postupně se nahražují silnými náhradními výhony z přízemních pupenů.

Řez stromkového rybízu. Pro tento tvar na meruzalkovém kmínku jsou vhodné jen vzrůstnější a pomaleji stárnoucí odrůdy, jako jsou např. ‘Holandský červený’, ‘Vierlandenský’ a ‘Rondom’. Po výsadbě se ponechá v korunce pouze jeden vzpřímenější výhon, který se zkrátí na 5 – 6 dobře vyvinutých oček. Z nich se vypěstuje dvouletým výchovným řezem 5 – 6 stejnoměrně rozmístěných kosterních větví, které vytvoří dostatečně světlou korunku. Při udržovacím řezu se provádí průklest nadpočetných výhonů, popř. zkracování obrostu jako u rýnského způsobu. Podle stárnutí se zmlazují jednotlivé větve hlubším řezem nebo se nahrazují směrově vhodnými a silnými náhradními výhony.

Řez keřového angreštu. Pravokořenné sazenice se upravují podobně jako u rybízu. Udržovací řez značně ztěžuje trnitost angreštu. Proto se mají přebytečné odmladky a celé přestárlé větve vystříháavt včas na nepřehoustlých keřích a postupně nahrazovat zkrácenými silnými výhony ze základu keře. Během vegetace se odstřihávají konce letorostů napadené padlím.

Řez angreštu na nízkém vlastním kmínku (třebenický způsob). Je vhodný jen pro odrůdy, které příliš neodnožují. Vysazují se dvouleté sazenice s kmínkem vysokým asi 25 cm a asi s 5 rovnoměrně rozloženými rameny. Při udržovacím řezu se korunka průklestem zbavuje nadpočetných náhradních výhonů a přestárlých větví, které se nahrazují novými silnými výhony.

Řez keřového angreštu ve tvaru palmety na drátěnce. Vedení na drátěnce usnadňuje ošetřování a sklizeň. Vhodné jsou vzrůstnější a méně odnožující odrůdy. Způsob založení výsadby, výchovný i udržovací řez je obdobný jako u rýnské vějířovité palmety rybízu. Na drátěnce postačí odstup drátů 30 cm.

Řez stromkového angreštu. Tento tvar na meruzalkovém kmínku se často vysazuje v zahuštěných řadách se střídáním stromků nestejné výšky (50 cm a 100 cm), přičemž korunky jsou přivázány ke dvěma napjatým drátům. Výchovný řez po výsadbě je podobný jako u stromkového rybízu. V mladších korunkách vyrůstá každým rokem značné množství náhradních výhonů, které se musí redukovat letním nebo zimním průklestem, aby se dobře vyvíjel obrost na hlavních větvích. Velké plody se vypěstují jen každoročním udržovacím řezem, kterým se odstraňují celé přestárlé větve a nadpočetné náhradní výhony. Kromě toho je vhodné zkracovat jednoletý obrost průměrně o 1/4 – 1/3, čímž se zároveň odstraňuje dosti časté padlí.

Pěstování rybízu a angreštu

27.05.2014

Pěstování bobulovitých rostlin

Naše běžné bobuloviny mají velmi skromné požadavky na jakost půdy, zabírají málo místa, potřebují minimální ošetření a plodí brzy a hodně. Angrešt a všechny druhy rybízu pěstujeme jako keře nebo jako stromky. Keře jsou trvanlivější, neustále se samy omlazují výhonky z kořenů. Rozrůstají se však do šířky a zaujímají větší plochu než stromky. Plody na nich rostou nízko, za deště se zablátí a v hustých větvích zrají nerovnoměrně. Keře jsou levnější než stromky. Stromky jsou zase choulostivější než keře, musí se přivazovat ke kůlům, snadno se zlomí. Ovoce však na nich dozrává lépe a také má lepší vzhled.

Angrešt a rybíz vysazujeme nejlépe na podzim. Angrešt je jeden z keřů, které kvetou zjara první. Jen do těžké půdy je sázíme až na jaře. Stromkový angrešt i rybíz sázíme na vzdálenost 1,5 až 2,5 m, keře hustěji. Jámy vykopeme dva až tři týdny před vysazováním v rozměrech 50 x 50 x 50 cm. Při kopání oddělujeme ornici od spodiny na zvláštní hromadu. Ornici obohatíme kompostem v poměru 1 : 3 a nasypeme ji pod kořeny a kolem nich, kdežto spodinou vyplníme rohy jámy a její vrch. Před vysazováním seřízneme větve i kořeny rybízového keře o 1/3 přírůstku, u angreštu o 1/2. Postranní větve kratší než 10 cm nezkracujeme. Větve seřezáváme ostrým nožem nad některým dobře vyvinutým očkem. Pak posadíme keř nebo stromek na kopeček směsi ornice a kompostu, ke stromku zasadíme kůl a jámu zasypeme spodinou v rozích a nahoře. Nakonec půdu sešlapeme, aby se hodně slehla, a přihrneme zbytek půdy tak, aby byl keř zasypán až po kořenový krček. Nakonec upravíme mísu tak vellikou, jako byla jáma a do ní zaléváme. Mása má mít vodorovné dno, aby se voda vsakovala ke kořenům a ne pouze do středu ke kmínku.

Starší angrešty a rybíz koncem ledna až března prořežeme. Odřízneme všechno staré dřevo a čtyřleté až pětileté větve, které už málo rodí. Nejlépe plodí keře a stromky na dvouletém až tříletém dřevě. Staré větve uřízneme těsně u kmene a s nimi i všechny slabé jednoleté výhonky. Příliš silné a dlouhé jednoleté výhony zkrátíme asi na polovinu. Rovněž vyřežeme výhony, které leží na zemi nebo které se kříží. Stromky v koruně prosvětlíme.

Angrešt nesnáší úpal a na prudkém slunci málo roste. Vyžaduje sice vlhkou půdu, ale ne podmoklou nebo jalovou. Ovoce angreštu rostoucího na scuhé půdě je drobné. Angrešt hnojíme každoročně na jaře 1 kg superfosfátu, 1 kg draselné soli a 0,5 kg ledku na 100 m2. Bývá někdy napadán angreštovou rzí, která se objevuje jako pomerančově zbarvené skvrnky na listech a bobulích. Ničí se poprašováním keřů bordóskou jíchou. Bílý nálet na listech působí americké padlí. Tuto houbu odstraníme tak, že půdu mezi kořeny koncem roku zakryjeme. Podhoubí na podzim odpadá a keře se uvolní. Zrytím půdy se znemožní rozmnožování zárodků. Kde nemůžeme rýt, posypeme půdu hašeným vápnem.

Rybíz na rozdíl od angreštu snáší sluneční úpal, ale i pro něj je vhodnější vlhčí klima. Bývá napadán stejnými škůdci jako angrešt kromě amerického padlí. Kromě toho trpí rybízovou mšicí, která vyvolává nadmutí a zatvrdnutí listů. V létě proti ní bojujeme Fosfotionem, v zimě keře postříkáme 2%ním Nitrosanem, jenž současně ničí ostatní přezimující škůdce. Vážné škody působí na rybízu roztoč rybízový, který přezimuje v silně zbytnělých pupenech – hálkách; z jedné halky vyleze na jaře až 3000 roztočů, rozlézají se a napadají další pupence, které se pak už nerozevřou. Potíráme je 3 až 5%ní sírovápenatou jíchou, přípravkem Polybaryt aj. Napadené pupeny nebo i celé výhonky je nejlépe spálit.

Pěstování a choroby angreštu a rybízu

26.05.2014

Angrešt jako keř i stromek vyžaduje slunnou polohu a rybíz může býti i ve stínu a v půdě není také zvlášť vybíravý; kde je dobrá, humusová nebo kyprá ornice, není třeba žádnou zemní přísadu přidávati, kde však je půda příliš vazká, buď tvrdá bělice aneb jíl, neb jest příliš kamenitá, jest záhodno udělati jámu nejméně 60 až 80 cm hlubokou a širokou, tuto jámu pak vyplniti úrodnou dobře zpracovanou zemí a do této teprve keř nebo stromek vsaditi tak hluboko, jak stál ve školce, dobře příšlápnouti, aby stromek stál pevně a při sázení dáti hned ke stromku dobrý kolík, aby převyšoval korunku a vždy za korunku uvázati, tím se zabezpečí, že se na větru nemůže korunka ulomiti.

Druhým rokem po vysázení, když je keř neb stromek již uchycený, se může v zimních měsících přihnojovat, buď dobře prohnilý hnůj kolem stromku zakopat, aneb tekutým hnojivem, na př. hnojůvkou na 50% rozředěnou, neb trus slepičí a holubí ve vodě též na 50% rozpustit a tím několikrát za zimu kolem stromku zalíti.

Angrešt má dva velice zhoubné nepřátele a rybíz jednoho. U angreštu jest to tak zvané “Americké padlí” a “housenka píďálka”, u rybízu tak zvaný “rybízový mol”. Před 30 lety byla ještě takřka neznámá tato zkázonosná houba angreštu, jako byla též málo známá krvavá mšice u jabloní a puklice u švestek. Těmito zhoubnými parasity nás obdařila Amerika. Dnes jsou již tito cizopasníci hlavně v úrodných krajích tak rozšířeni, že ohrožují vývin zahrad a proto jest třeba energicky tyto škůdce ničiti. Kdo má větší zahradu vysázenou angreštem, jest radikální prostředek proti americkému padlí tento: Dá se do sudu neb větší nádoby 100 l vody, dva kg modré skalice se na jemný prášek rozemele neb rozbije, vsype se do této vody a přidá se do toho též dva kg hašeného vápna, dobře se vše promíchá a touto tekutinou se jemnou stříkačkou keře i stromky angreštové rosí, ale již ku konci května, což se musí vždy asi po 10 dnech alespoň 3krát opakovati. Kdyby se však přece, třeba později, toto padlí na koncích výhonků objevilo, musí se napadená špička až ke zdravému dřevu ustřihnouti a spáliti, na žádný způsob však ne odhoditi na zem, neboť se lehko bakterie této houby přenáší.

Druhý velký škůdce angreštu jest housenka píďalka, někde též nese jméno mrázek, poněvadž samička vyleze ze země z kukly v měsíci říjnu a listopadu a nejsou okřídlena, leze po pni do korunky a nasadí do pupenů asi po 10 jemných vajíčkách, v celku jich však nanese asi 200 a jemným povlakem je zalepuje. Na jaře již v dubnu, když se ukáže teplejší slunéčko, vylíhnou se malinké, sotva oku lidskému viditelné housenečky, zavrtají se do pupenu a když jej zničí, přelezou na lístky, ale vždy se spodní strany, takže ujdou pozornosti. Nejvíce jsou žravé v noci, a kdo není pozorným a nepřijde do zahrady třeba několik dnů, najde stromek neb keř úplně oholený. Když oholí stromek jeden, spustí se po pavučince k zemi a vyhledávají si stromek jiný. Po dospělosti se zakuklí pod stromkem v zemi, aby na podzim co motýl nasazoval opět novou generaci. Proti tomuto škůdci jest lehčí boj, a sice: Na podzim se stromky neb keře sypce obryjí, aby mohlo ptactvo kukly sbírat. Též se může posypati půda kolem stromků vápenným prachem, aby se kukly zničily, aneb když se již píďálka co jemná housenka objeví v korunce, prostříká se rozředěným 2% tabákovým výtažkem, což se as po 2 dnech může ještě opakovati.

Stromky neb keře rybízové těmto škůdcům nepodléhají, těm škodí zase tak zvaný “mol rybízový”, při kterém list nabubří, pak se zkroutí a nakonec zčervená a předčasně opadá. Při této nemoci se též používá 2% tabákového výtažku. Za takto vzorné a pozorné ošetřování se nám keře i stromky angreštů i rybízů velmi vděčně odmění, rodí každoročně hojně krásného a šťavnatého ovoce.

Odumírání rybízů a angreštů

25.05.2014

Začátkem měsíce července počaly keře rybízu zasychati. Angrešty spadly na zem nezralé, jako sluncem spálené. Plody dostávají žluté skvrny a uvnitř jsou zhnilé. Zalévám též močůvkou a letos jsem hnojil draslem. Třešně mají velmi bujné letorosty. Krsky jsou 2leté a dosud neplodí. Jak mám krsky ošetřovati? Mají se vršky zaštipovati?

Ohledně zasychání rybízů a angreštů Vám sdělujeme, že tyto nesnášejí suché půdy a letošní přílišné vedro zavinilo jak hnědnutí a opadávání listu, tak že i plody se uvařily na keřích. V půdách těžkých tyto vady se nevyskytnou, list zůstane tmavozelený a plody úplně přikryje. Zaschnutí keřů může se předejíti tím, když na kořeny se dá hnoje nebo listu, aby nezaschly a včas velkého vedra se keře kryjí. – Na zákrskách hrušek a jablek může se provésti letní řez, a to tak, že všechny pobočné výhonky sřízněte na 3 až 4 očka. Hlavní výhonky se nechají celé. – Třešně a švestky se řežou až k jaru.

Angrešt ve tvaru špalíru

25.05.2014

Hlavním tvarem angreštu je, jak známo, keř a vedle něho vysokokmnen. Méně as bude známo, že se může toto oblíbené ovoce s velkým úspěchem pěstovati také na špalíru.

Angreštové špalíry tvoříce živý plot jsou nepropustnější než jiné moderní samorostlé ploty a poskytují majiteli každého roku hezky velké výtěžky, nechť jsou v domácí zahradě, zelnici neb ovocné zahradě.

Několik sloupků a více metrů drátu dostačí, abychom si bez velkých nákladů zřídili pěti neb vícedrátový špalír se středním výhonem a pobočními větvemi, seřízneme-li jednoletý, jednoprutý angrešt 40 cm od země na pět oček. Z pěti se utvořivších výhonků utvořme střední výhon a vodící větve pro dvě patra (obr. č. 1).

Obr. 1. Vypěstování mladého angreštu ve tvar špalíkový.

Obr. 1. Vypěstování mladého angreštu ve tvar špalíkový.

Pozdějším zkrácením středního výhonu můžeme pak vybudovati snadno dle libosti další patra.

Jednoroční výhony seřízneme zde, jako u keře každého roku o jednu třetinu jejich délky a odstraňujeme hustě stojící větve. Jak se samo sebou rozumí, můžeme si také ze stávajících keřů připraviti špalír, přivážeme-li výhony pečlivě na obě strany drátu. Staré samorostlé špalíry vyjímají se jako angreštové ploty; mohou se však každého roku postřihem seřezávati a přinášejí přece hojné výtěžky.

Obr. 2. Maliníkový špalír na pahrbcích pro vlhké půdy.

Obr. 2. Maliníkový špalír na pahrbcích pro vlhké půdy.

Špalíry angreštové zejména oblíbeny jsou v Porýní a přinášejí majitelům svým velmi pěkný zisk. U nás pěstován byl angrešt ve tvaru špalíru dosud skoro jen v panských zahradách k docílení zvlášť pěkného ovoce.

Na vlhkých a slatinných půdách neměl by se angrešt pěstovati, poněvadž ovoce jeho nabývá špatné chuti. Chtěli-li bychom míti přec takový špalír, nasypme na rovnou půdu dobrou s vápnem a superfosfátem promísenou zem ve tvaru pahrbku, do něhož pak se angrešt zasadí. Totéž platí o maliníku (viz obr. č. 3.), který se také ve tvaru špalíru pěstuje.

Obr. 3. Angreštové keře ve tvaru špalíru.

Obr. 3. Angreštové keře ve tvaru špalíru.

Jak pěstovat angrešt a rybíz z řízků

25.05.2014

Rybíz a angrešt jak pěstovati z řízků? Kdy se tyto sází, kdy zřezují a jak ošetřují?

Způsob množení angreštu a rybízu z řízků jest velmi jednoduchý. V prosinci se nařežou mladé 1leté výhonky. Tyto se řežou na řízky asi 20 cm dlouhé, spodní řez těsně pod očkem, a založí se stojatě buďto na venek do příkopy a celé se zadělají půdou neb do písku do studeného sklepa. Řízky se nesmí předčasně zakořeniti. Na jaře se přichystá dobře promíšený a prohnojený záhon a řízky se nastrkají do řádků asi 10 cm od sebe. Jsou-li slabé nebo mají-li utvořený silný zábal (kalus) na spodním řezu, tak se předem nadělají na řízky kolíkem díry. Řízky se vsadí až na 2 očka celé do země, přitlačí a celé hlínou zahrnou. Řízky se nesmí nechati zaschnouti. Jak rostou, hlína se odhrne. Příštím rokem se mladé výhonky zkracují na 3 očka a do podzimu jsou pak keře hotové a mohou se sázeti na určené místo.

Sázení angreštu a rybízu

25.05.2014

V zahrádkách nasazují se stromky a keře často tak hustě nebo nevhodně, že nemohou se tak ponechati a právě na podzim, když list opadne, jest vhodná doba, aby se závada přesazením odstranila. Nenechávejte tuto práci na jaro, protože angrešt a rybíz již pučí, jak počne sluníčko hřáti. Při jarním sázení mnoho keřů usychá nebo zakrní a třeba pak velké péče, aby se zachránily.

Keře angreštu a rybízu dají se při přesazení děliti. Z jednoho kusu může se nadělati několik. Při přesazení se všechny staré a slabé větve uříznou a dlouhé zkrátí. Také možno pro tyto keře upraviti a pohnojiti půdu, aby lépe rostly.

Rybíz a angrešt vyžadují dobrou, výživnou půdu, spíše těžší a hlinitou. Ve štěrkovité a suché půdě neprospívá. V suché půdě nejsou žádné přírustky, ovoce je malé, předčasně uzrává, list opadá a případně zhnědne. Vyhoďte přestárlé a maloplodé keře a nasaďte mladé, velkoplodé, z kterých budete míti radost.

Při výsadbě dělejte jámy 50-60 cm hluboké, do kterých se dá různých dřevních odpadků a hnoje, přikryje hlínou a ke kořenům se dá lepší půda. Komu keře nerostou, ten nechť odebéře horní půdu nad kořeny, dá tam krátkého uhnilého hnoje (může to býti trus slepičí, holubí neb králičí) a zasype to těžší hlinitou půdou. K jaru může se ještě močůvka na to nalíti. Kdo nemá hnoje ani hlíny, může pohnojiti síranem amonným, dusíkatým vápnem, též kostní moučkou.

Mnoho čtenářů nám píše, že jim keře hujně rostou, ale neplodí. Těmto sděluji, aby předně keře hodně prořezali a pak pohnojili struskou, asi 1-2 kg pod keř a přidali k tomu 1/4 kg soli draselné a hnojivo zakopali. Jiné dusíkaté hnojivo a močůvka se dáti nesmí. Kde je dostatek vápna v půdě, dá se místo strusky superfosfát.

Roubování angreštu a rybízu

25.05.2014

Na podzim vídati v mnoha zahrádkách u stromků angreštu neb rybízu pěkné výhonky zlatého rybízu, některé přes 1m dlouhé. Tyto výhonky se dají použíti na roubování.

Ke konci listopadu tyto výhonky vyryjeme. Slabé zasadíme někde do zahrádky, kde do příštího roku se zakoření a vyrostou. Na podzim jich použijeme k šlechtění. Ty, jež jsou dostatečně vysoké a mají kořínky, použijeme k šlechtění ihned a sice takto:

Naděláme z hlíny a kravince kaši, v níž kořeny namočíme, trochu hlíny ještě k tomu přidáme, aby se kořeny mohly roztáhnouti a obalíme to pěkně mechem. Stáhneme to do kříže drátem nebo lýkem. Hlavní věc, aby kořeny byly obaleny. Do nějaké bedny nebo sudu dáme na dno vrstvu hlíny, usadíme do ní stromky jeden vedle druhého a posypeme zase vrstvou hlíny. Bednu i se stromky postavíme do sklepa, kde je dosti světla, nebo do podkrovní světnice, kde je stejné ovzduší.

V prosinci si nařežeme rouby z 1ročních výhonků rybízu neb angreštu a uložíme do písku. Koncem ledna neb začátkem února, když stromky v bedně dostávají výhonky asi 1 cm dlouhé, počneme s roubováním. Rouby nenecháme delší než 4-5 oček, dobře zavázati a voskem zamazati i vrch roubu. Nesmíme zapomínati občas kořeny navlhčiti. V dubnu máme pěkné korunky. Hlavně, když je dáme na venek, tak nikdy přímo na slunce, nýbrž napřed na několik dní do stínu, nejlépe až k večeru, a na noc zase do sklepa, aby nám listy nezmrzly. Potom je můžeme klidně přesaditi na své místo. Druhým rokem máme pěkné stromky. A hlavně ten vnitřní pocit, když si sami něco zušlechtíme, tím l-pe to opatrujeme.