Rybíz – pěstování, sázení, řez, stříhání, množení







Rybízu se nejlépe daří ve středně těžkých, dostatečně vlhkých a humusem bohatých půdách.

Půdy těžké, příliš suché, kamenité nebo s hladinou podzemní vody méně než 1 m pod povrchem jsou pro rybíz nevhodné. Nejnáročnější na půdu jsou bílé odrůdy, kdežto černé jsou skromnější. Červené a bílé odrůdy mají raději mírně kyselé půdy, černé odrůdy snesou naopak i půdy s větším obsahem vápna.

Rybíz vyžaduje více dešťových srážek a vyšší vzdušnou vlhkost. Proto se zvláště dobře daří v podhorských polohách (i ve výšce 800 m) nebo v nižších polohách v blízkosti větších lesních celků, kde bývá vlhčeji.

Rybíz nesázíme do mrazových kotlin, kde by květy, objevující se brzo na jaře, snadno zmrzly. Nepěstujeme jej ani jako podkulturu pod vysokokmneny nebo polokmeny; i když snáší polostín, méně pak plodí, ovoce je horší jakosti (kyselé) a jsou potíže při chemické ochraně ovocných stromů.

Rybíz je nejvhodnější pěstovat jako keře.

V tomto tvaru se rybíz snadno zmlazuje a déle vydrží na stanovišti, v dobrých podmínkách a při dobrém ošetřování až 40 let. Rybíz pěstovaný ve tvaru stromků (štěpovaný na meruzalce nebo pravokořenný) je méně vhodný, neboť rychleji stárne.

Rybíz vysazujeme do řad vzdálených od sebe 3 m (u bílých a méně vzrůstných odrůd postačí i 2 m), v řadách bílý a červený rybíz na vzdálenost 1,5 – 2 m, černý na 2 – 3 m. Pokud chceme pěstovat stromkový rybíz, sázíme ho 1 m od sebe a 70 cm od chodníku.

Sazenice keřového rybízu lze rychle namnožit řízkováním.

Pro jarní řízkování nařežeme za bezmrazého počasi v době od listopadu do začátku února z jednoletých výhonů ze zdravých a plodných keřů asi 20 cm dlouhé řízky se 4 – 5 pupeny. Spodní řez uděláme mírně šikmo pod pupenem, horní řez asi 3 mm nad pupenem. Řízky svázané do svazků založíme do poloviny do mírně vlhkého říčního písku ve studeném bezmrazém sklepě.

Brzo na jaře sázíme řízky na záhon nejlépe s lehčí humózní písčitou půdou s přídavkem rašeliny do řádků vzdálených 20 – 30 cm, v řádcích 10 cm od sebe. Řízky sázíme kolmo nebo mírně šikmo tak, aby horní pupen byl mírně nad zemí.

Pokud chceme mít sazenice 2leté, zkrátíme v předjaří druhého roku výhony na 2 – 3 pupeny, aby sazenice měly 5 – 6 silných výhonů.

Řízkováním můžeme s úspěchem množit rybíz i v září. Řízky řežeme podobně jako pro jarní řízkování ze zdřevnatělých letošních výhonů; nevyzrálé vrcholky jsou pro řízkování nevhodné. Řízky sázíme ihned na záhon podobným způsobem jako na jaře. Podzimní řízkování není vhodné u černého rybízu odrůdy ‘Silvergieter’.

Keřové sazenice můžeme získat také hřížením, stromkové sazenice roubováním na meruzalku zlatou. Množení těmito způsoby je nutné u odrůd ‘Heinemannův pozdní’ a ‘Rondom’, neboť řízkováním se rozmnožují velmi nesnadno.

sázení rybízu

99. Správně (a) a špatně (b) vysazená a seříznutá sazenice rybízu.
98. Vypěstování sazenic rybízu z řízků: a) správně vysazený řízek, b) 1letá sazenice, c) 2letá sazenice.

Dobře vyvinuté dospělé keře mají mít 8 – 12 silných větví.

Toho dosáhneme správnou výsadbou a ošetřením rybízu již v prvních letech po výsadbě.

Protože rybíz na jaře brzo raší, sázíme silné 1 – 2leté sazenice na podzim. Poškozené a příliš dlouhé kořeny jim zkrátíme, u nadzemní části ponecháme 3 – 5 silných výhonů, slabé odstraníme. Sázíme do jamek průměru i hloubky 40 cm, a to tak hluboko, aby sazenice byla asi o 5 cm hlouběji, než rostla ve školce. To umožní, aby všechny výhony byly naspodu přihrnuty zemí a mohly vytvořit vlastní kořeny, čímž se později usnadní zmlazování keřů. Hlubší sázení je nutné zejména u odrůd ‘Heinemannův pozdní’ a ‘Rondom’, roubovaných na meruzalce zlaté, neboť při mělkém sázení vytváří meruzalka odmladky.

Pří výsadbě dáme do jamek dobře proleželý kompost. K sazenicím vysazeným na podzim přihrneme kopeček země, který na jaře rozhrneme a výhony zkrátíme na 2 – 3 pupeny, aby se vytvořily silné výhony. Během vegetace půdu několikrát mělce kypříme (rybíz má povrchové kořeny), plejeme, zavlažujeme nebo mulčujeme proti vysychání. Na podzim půdu ke kořenům opět přihrneme.

Ve druhém roce po výsadbě se doporučuje zkrátit v únoru až březnu silné výhony opět na 2 – 3 pupeny, slabé buď na 1 pupen, nebo je odstranit. Tak se vytvoří velké a silné keře, u nichž na jaře dalšího roku ponecháme 8 – 12 nejsilnějších výhonů, ostatní, zejména slabé, nevyzrálé nebo nemocné, vyřízneme.

Dobrou životnost a plodnost rybízových keřů udržujeme pravidelným stříháním.

Včas na podzim nebo brzy na jaře odřezáváme těsně u země čtyřleté až pětileté stárnoucí a málo plodné větve (projevuje se to menšími listy a plody a tmavší borkou) a všechny větve rozkleslé k zemi (zejména u černého rybízu, který se zmlazuje uvnitř keřů), poškozené nebo napadené chorobami. Místo nich ponecháváme silné jednoleté výhony. Při pravidelném ošetřování tak nahrazujeme každoročně 2 – 3 výhony. Průklestem udržujeme keře dostatečně světlé; jednoleté výhony pak dobře obrůstají a dávají dobré výnosy jakostního ovoce. Větší řezné rány zatřeme štěpařským voskem na ochranu proti houbovým chorobám, které pronikají řeznou ranou do pletiv a způsobují, zvláště u černého rybízu, odumírání větví. Koncem května nebo začátkem června odstraňujeme těsně u země slabé a nadbytečné nové letorosty a ponecháváme jen ty, které jsou potřebné k doplnění keře. Včasným odstraněním nadbytečných letorostů se posílí růst a životnost hlavních větví.

Zkracování jednoletých výhonů rybízu snižuje jeho výnosy.

Rybíz plodí na jednoletých loňských výhonech a na kyticovitých pupenech tvořících se na starším dřevě. Na loňských výhonech je nejvíce květních pupenů v horní a pak ve střední třetině výhonu, kdežto ve spodní třetine buď vůbec nejsou, nebo je jich tam jen málo a dávají malé hrozníčky plodů. Proto někdy doporučované zimní zkracování jednoletých výhonů o třetinu nebo dokonce silný řez na 2 – 3 pupeny (tzv. rýnský řez) má za následek pokles výnosů; odstraní se jím totiž velká část květních pupenů a naopak se podpoří vegetativní růst vedoucí ke zhoustnutí keře. Proto nelze tento řez doporučit.

Rybíz lze pěstovat jako ovocné stěny.

Princip pěstování je stejný jako u keřového rybízu, jen výsadba sazenic v řadách vedených nejlépe ve směru sever-jih je hustší.

Při pásovém způsobu pěstování sázíme slaběji vzrůstné odrůdy na 1 m, vzrůstnější na 1,5 m od sebe. Pro tento způsob se hodí černý rybíz a červené odrůdy se silnějšími větvemi vzpřímeného vzrůstu (‘Houghton Castle’, ‘Holandský červený’, ‘Erstling’, ‘Vierlandenský’, ‘Heinemannův červený pozdní’, ‘Rondom’ aj.). Výhony rostoucí do meziřadí odstraňujeme, a tak udržujeme užší pásy.

Při pěstování na drátěnkách vysazujeme rostliny v řadách na vzdálenost 1 m od sebe a keře vedeme plošně. Vhodné jsou zejména odrůdy s méně pevným vzrůstem, např. ‘Fayův úrodný’, ‘Heros’ a ‘Karlštejnský červený’, ze zahraničních odrůd ‘Red Lake’ a “Jonkher van Tets’. Výhony buď vyvazujeme ke dvěma drátům, nataženým ve výši 40 – 50 cm a 80 – 100 cm od země, nebo pro usnadnění práce protahujeme mezi dvěma dráty vedenými v uvedených vzdálenostech od země.

řez rybízu

100. Dobře vyvinutý keř rybízu.
101. Průklest starého rybízu.

U černého rybízu je nuto vysadit několik odrůd.

Je to důležité pro zajištění dobrého opylení, neboť některé odrůdy černého rybízu (např. ‘Holandský černý’) jsou jen málo samosprašné. Kdybychom je pěstovali samotné bez kombinace s dobrými opylovači, byly by výnosy ovoce nízké. Z našich povolenýchodrůd jsou vysoce samosprašné ‘Silvergieter’ a ‘Karlštejnský dlouhohrozen’, z ostatních ‘Goliáš’. I u nich vzájemná kombinace přispívá k vyšším výnosům.

Nejvhodnější odrůdy rybízu.

Červený: Z povolených odrůd dávají vysoké výnosy ‘Houghton Castle’, ‘Karlštejnský’ (‘Heros’), ‘Vierlandenský’ (‘Erstling’) a ‘Holandský červený’ (pro vyšší polohy). Nejvýnosnější vůbec je ‘Heinemannův pozdní’, který zraje asi o měsíc později než normální odrůdy. Ze zahradničních odrůd se u nás s dobrými výsledky zkouší ‘Red Lake’, ‘Jongher van Tets’ a ‘Rondom’ (zraje o 15 dní později).

Bílý: Je méně úrodný než červený a pěstuje se spíše v teplejších a sušších polohách. Povolené odrůdy jsou ‘Třešňový bílý’ a ‘Versailleský bílý’.

Černý: Povolené odrůdy jsou ‘Karlštejnský dlouhohrozen’, ‘Onyx’ a ‘Silvergieter’.

Tagy:

Leave a Reply



Další kategorie:
angrešt choroby angrešt pěstování angrešt recepty brambory pěstování choroby rybízu chov drůbeže chov kachen chov slepic chov včel hrušeň jalovec maliny pěstování ostružiny pěstování pěstování jahod pěstování malin pěstování máku pěstování obilí recepty rybíz pěstování slepice nemoci včely rojení včely v dubnu závlaha zahrady švestka