Problém švestky domácí







Článek z roku 1935.

Dva články p. ing. J. Součka o problému švestky domácí vzbudily zaslouženou pozornost v kruzích čtenářské rodiny. Vracíme-li se k této věci delším pojednáním, činíme tak proto, že nám p. K. V. z Parníku poslal svůj názor na tuto zajímavou otázku. Pan ing. J. Souček zaujal k názorům p. V. své stanovisko a tak, milí čtenáři, koho věc zajímá, čtěte:

Nejsem odběratelem “Rádce”, ale rád si jej u známých přečtu proto, že se snaží opravdu poctivě své čtenáře o všem informovati. Proto mě překvapil v čís. 3. článek: “Co je příčinou zkázy švestkových stromů“. Tvrzení, že by vegetativní množení švestek (odkopky) mělo vliv na degeneraci druhu, nebude správné. Nejnovější výzkumy ruského ovocnictví tvrdí pravý opak, právě neustálým množením šlechtěním na pláně přinutíme i ty nejlepší sorty k degeneraci. Ruská věda dneška tvrdí, že vliv podložky (pláněte) na roub je velmi značný a ne vždy k dobru, podávají k tomu i řadu logických důvodů. Snaží se proto i ostatní ovoce (jadernaté) množiti vegetativně a mají řadu vyzkoušených způsobů. Dále poukazují na fakt, že na Kavkaze jsou dodnes sorty jablek, které byly a jsou množeny jen vegetativním způsobem (hlavně odkopky) a stromy ty se dožívají stoletého stáří a hojně rodí, třebaže nebyly nijak ošetřovány.

Degenerace může vzniknouti jen tehdy, jsou-li odkopky brány bez výběru. Pak je více než jisté, že zamořený nebo z jakékoli příčiny zakrnělý strom s malými plody, dá odkopky jen podobné jakosti. Má-li však někdo ve své zahradě ještě velkoplodou, pravokořennou švestku, měl by si jí zvláště vážiti.

Dnešní ruské ovocnářství je na postupu a předešlo nás v mnohém. Sbírají odbornou literaturu z celého světa a přezkoušejí vše, co kdy bylo napsáno. Že to přezkoušení je věc potřebná, zde malá ukázka: Ve všech odborných knihách čteme, že pro stromek je třeba jámy co nejhlubší (aspoň 60 cm). V SSSR pokusy prokázali, že tento postup je mylný. Odůvodňují proč. Zasazený strom má přirozený sklon rozkládati kořeny směrem dolů a nejmenšího odporu, hojné výživy. Takto zasazený strom (naším způsobem) zprvu dobře roste. Po 4 – 5 letech se však ve vzrůstu zarazí (kořeny narazily na mrtvou půdu). Trvá to pak 2 – 4 roky, kdy stromek živoří a je terčem všech nemocí a hmyzu, až utvoří nové povrchové kořeny, ovšem, jestli zatím nezašel. Dle jejich názoru není třeba hlubší než 30 cm, ale za to jámy pokud možno široké. Rovněž zavrhují převrstvování půdy pro ovocné zahrady, protože než je stromek schopen využíti kyprého spodku (za 8-10 let), je půda již dávno opět tak tvrdá, jak byla před regálováním. Parník.

Pan Ing. J. Souček k názoru p. V. zaujal toto stanovisko: Pan V. má zajisté na mysli práce ruského výzkumníka Mičurina, jehož nedávné osmdesátiny byly i v našem odborném tisku vzpomenuty. Mičurin používá vlivu ušlechtilé podnože na roub nově vzniklé odrůdy a obráceně k zlepšení a ustálení některých vlastností nových odrůd. Také v Československu pracoval na otázce ovlivňování roubů podnoží Jindřich Schmidt. Jeho přednášku, pronesenou v únoru 1934: “Vliv podnože na roub u jádrovin” vydala nedávno Československá ovocnická jednota tiskem. V obou případech jedná se spíše o jádroviny a o vliv starých, ušlechtilých odrůd, jichž bylo použito jako podnoží (u Mičurina cílevědomě, při čemž neustálenost nové odrůdy, zaštěpené na ušlechtilou starou odrůdu, hraje velkou úlohu; u Schmidta příležitostně, při přeštěpování starých stromů). Také v Angliii podle výsledků pokusů výzkumné stanice v East Mallingu propaguje se používání jednotných podnoží, množených, zvláště u jádrovin, hlavně způsobem vegetativním. Pokusy s anglickými podnožemi konají se i u nás.

Všecky tyto práce a poznatky nevylučují však pravděpodobnost degenerace naší domácí švestky, jejíž jednu příčinu můžeme spatřovati i ve vegetativním množení. Podle dosavadních pozorování vyhání totiž právě méněcenné švestkové stromy (jež se vyznačují již i na pohled hustými korunami a v mládí trnitými větvemi a jež dávají ovoce menší, načervenalé, s tuhou, nearomatickou, spíše nakyslou a nazelenalou dužninou) velmi četné, bujné a každoročně se obnovující odkopky. Naopak, stromy vzhledem i ovocem opravdu ušlechtilé neposkytují bohužel mnoho odkopků kořenových. Ponecháním všech odkopků volnému vzrůstu bez štěpení množily se ty neušlechtilé stromy více než ušlechtilé, takže pravokořenná domácí švestka nejlepších jakostí stává se vzácností.

Nerad bych vzbudil zdání, že jsem proti všem odkopkům zaujatý. Souhlasím plně s p. V., že ten kdo má v sadě ještě velkoplodou pravokořennou švestku (a dodávám: jež dává ovoce nejen velké, nýbrž i modře ojíněné, se zlatožlutou, šťavnatou dužninou, jdoucí lehce od pecky a má dobrou, aromatickou, švestkovou chuť), měl by si jí zvláště vážiti a měl by ji jako pravokořennou i dále množiti, aby nám tento typ nadobro nevymizel. Doporučovati však množení nešlechtěnmi odkopky všeobecně není za dnešního stavu dobře možno, a když už se používá k množení běžných odkopků, je jistější je zaštěpiti roubem z dobrého matečného stromu. Abych psal o švestkové otázce více, považuji za předčasné. Kdyby nám bylo jasné všecko, co s touto otázkou souvisí, nepotřebovali bychom v této věci nových pokusů.

Co se týče jámy při sázení ovocných stromů a názoru, že není třeba jámy hlubší než 30 cm zato však hodně široké, šel americký badatel Stringfellow ještě dále než Rusobé. Stringfellow již před 60 lety tvrdil, že je škodlivé jakkoliv upravovati stromku jámu a že je lépe sázeti zcela mladé stromky s kořeny i větvemi zkrácenými na 2 – 3 cm, nebo u nedopěstovaných i se zkrácenými kmínky, při čemž úzký otvor, pro zasazení stromku, se prorazí probiječem, drenážním rýčem neb zašpičatělým kůlem. Srovnávací pokusy se stromky vysazenými podle dosavadních zvyklostí a podle metody Stringfellowovy, byly u nás založeny na více místech v r. 1931/32 a právě letos na jaře má se provésti prvá kontrola.

Cizí zkušenosti, mnohdy z úplně odlišných poměrů půdních a klimatických, nemůžeme přejímati a doporučovati u nás bez vyzkoušení, jinak bychom mohli dobré věci více uškoditi nežli prospěti.

Tagy:

Leave a Reply



Další kategorie:
angrešt choroby angrešt pěstování angrešt recepty brambory pěstování choroby rybízu chov drůbeže chov kachen chov slepic chov včel hrušeň jalovec maliny pěstování ostružiny pěstování pěstování jahod pěstování malin pěstování máku pěstování obilí recepty rybíz pěstování slepice nemoci včely rojení včely v dubnu závlaha zahrady švestka