Plevel na zahradě







Škodlivost plevelů je obrovská: odebírají půdní vláhu kulturním rostlinám, ochuzují o živiny, zastiňují a potlačují pěstované rostliny, a tím brzdí jejich vývin, podporují rozšiřování chorob a škůdců, snižují výnosy, a tedy i výsledky vynaložené práce. Přitom se lépe přizpůsobují horším půdním a klimatickým podmínkám než kulturní rostliny a mají až neuvěřitelnou rozmnožovací schopnost. Plevele se rozmnožují semenem a většina z nich jich vytváří obrovská množství. Například známý pěťour, nejrozšířenější plevel na našich zahrádkách, vytvoří z jedné rostliny přes 3 tisíce semen – jak uvádí naše literatura; zahraniční literatura uvádí, že jedna rostlina má schopnost vytvořit až 300 tisíc semen! Smetanka lékařská, naše známá pampeliška, vytvoří z jedné rostliny 3 tisíce až 7 tisíc semen! Některé plevele se však kromě semeny rozmnožují ještě vegetativně – kořenovými oddenky, šlahouny, zakořeňujícími lodyhami, cibulkami aj. Tyto plevele jsou ještě horší. Mezi ně například patří pýr plazivý. Literatura uvádí, že jeho oddenky vytvoří na ploše 1 m2 síť dlouhou 60 m! Představme si, kolik vláhy a živin odebere pěstovaným rostlinám.

Ochrana před zaplevelením a boj proti plevelům je dlouhý a obtížný. Nejspolehlivější je stále ruční pletí, při kterém si ušetříme práci, když plejeme včas, dokud jsou rostlinky malé. Samozřejmě musíme umět rozeznat mladé rostlinky plevelů od kulturních rostlin. Dále se proti plevelům bráníme různými agrotechnickými zákroky – kypřením, okopáváním půdy, ale také nastýláním, při němž mezi rostliny nasypeme asi 3 – 4 cm vrstvu rašeliny, krátké řezané slámy, plev apod. Avšak pýr a některé vytrvalé plevele prorostou i touto vrstvou. Účinné je nastýlání polyetylénovou fólií.

Plevele můžeme ničit také vhodným použitím některých hnojiv, nejlépe dusíkatého vápna, které ničí mladé rostliny i semena v povrchové vrstvě půdy a je účinné především na širokolisté jednoleté plevele. Poprašuje se jím půda brzy na jaře před setím nebo výsadbou, kdy zničí mladé plevele, nebo po sklizni např. zeleniny, kdy ničí vypadaná semena plevelů. Tímto způsobem se například podstatně omezí agresivní pěťour. Podobně jako dusíkaté vápno lze použít i jemně mletý kainit, tzv. ohnicový.

V boji proti plevelům je důležité zabránit jejich rozšiřování. Předně při ručním pletí vytrháme plevele i s podzemními oddenky a kůlovými kořeny. Při vytrhávání pýru, svlačce a dalších plevelů se snažíme nepřetrhnout podzemní oddenky a vytáhnout je celé, třeba několik decimetrů dlouhé. U smetanky je třeba vydloubnout celý hluboký kůlový kořen. Z neodstraněných podzemních částí tyto plevele totiž obrůstají dál a zaplevelují půdu. Vytrhané plevele ihned ze zahrady odstraníme, neboť když podzemní oddenky, např. pýru, nebo i vytržené rostliny, např. pěťouru nebo merlíku, necháme ležet na okraji záhonu, mohou se třeba po dešti znovu uchytit, a to buď pravými, ne zcela zaschlými kořínky, nebo oddenky, popřípadě adventivními kořínky.

Ohniskem šíření plevelů na zahradě bývá kompost. Plevele sice do kompostu nepatří, ale prakticky co s nimi? Tak je házíme na kompost. Ale pozor! Ne všechny vytrvalé plevele se v kompostu zničí. Pýr a jiné plevele často prorůstají kompostem a po jeho rozházení na záhon se uchytí a rostou dál. Také většina semen z dozrálých plevelů hozených na kompost uzraje, a protože má dlouhou klíčivost (některá až několik let!), po rozhození kompostu na záhon vyklíčí. Této chyby se nejčastěji dopouštíme u pěťouru, který se tak stále rozšiřuje. I z kvetoucí rostliny semeno dozraje. Je tedy třeba počítat s tím, že se do kompostu mohou dostat semena plevelů a pravidelně je ničit. K tomu se velmi dobře hodí chemický přípravek Nematin, který je určen především pro dezinfekci a sterilizaci půdy a kompostů a k ničení zárodků chorob a škůdců, ale ničí také semena plevelů. Při ošetření kompostu na podzim podle návodu, který je uveden na obalu přípravku, máme na jaře kompost čistý.

Šíření plevelů také omezujeme kombinací plodin na záhoně. Po plodině, která se těžko pleje a u níž se dá počítat, že v půdě po ní zůstalo větší množství plevelných semen dá se příští rok plodina, která se snadno pleje a která se musí častěji okopávat a kypřit (například brambor); tím se záhon opět vyčistí. Rovněž vhodným výběrem pěstovaných plodin lze omezit výskyt plevelů. Výborně se k tomu hodí například fazole, které svými listy brzy zakryjí půdu a nedovolí plevelům se rozrůstat. Proti pýru je například velmi vhodné vysít hustě hrách (vzdálenost řádků asi 8 – 10 cm, vzdálenost v řádku 3 cm). Sklizeň se nedá očekávat nijak velká, ale listy hustě nasetého hrášku zastíní půdu tak, že se pýr udusí. Tento plevel totiž nutně potřebuje k růstu světlo. Při podzimním rytí takto osetého záhonu najdeme zbytky polozetlelých podzemních oddenků pýru, které prostě nemohly růst.

Jak by bylo výhodné, kdybychom jednoduše mohli záhon něčím postříkat a plevele by byly pryč. Bohužel však není tak jednoduché používat plevelohubné přípravky – herbicidy na zahradě. Nemáme univerzální herbicid, který by ničil všechny plevele a přitom nepoškodil kulturní rostliny. Určité chemické přípravky ničí jen určité plevele, ale současně ničí i určité kulturní rostliny. Některé herbicidy také v půdě dlouho účinkují a třeba ještě druhý rok poškodí kulturní rostlinu vysazenou na ošetřeném místě. I kdybychom toto všechno dokázali překonat, největší potíž je v tom, že se tyto chemické přípravky používají ve velmi malých množstvích, která lze při potřebě několika konví vody na několik záhonů těžko odvážit. Kromě toho se připravený roztok musí rozlít po záhonech naprosto stejnoměrně. Postříká-li se tímto roztokem jedno místo dvakrát, zvýší se dávka přípravku, takže se pěstované plodiny v tomto místě poškodí nebo zničí. S používáním herbicidů na zahrádce jsou tedy velké potíže.

Herbicidy na zahrádkách používáme především k hubení plevelů na neobdělávaných částech zahrady, cestách, skládkách apod. K tomu máme přípravek Travex, kterým je třeba v předepsané koncentraci zalít několikrát za rok. Pozor, Travex je výbušnina! Plevele na těchto místech lze ničit i silnějšími dávkami jiných herbicidů, např. Dikotexem. Je však třeba dát si pozor na to, aby voda po dešti nesplavila tyto přípravky do záhonů. Zničilo by to kulturní rostliny.

Leave a Reply



Další kategorie:
angrešt choroby angrešt pěstování angrešt recepty brambory pěstování choroby rybízu chov drůbeže chov kachen chov slepic chov včel hrušeň jalovec maliny pěstování ostružiny pěstování pěstování jahod pěstování malin pěstování máku pěstování obilí recepty rybíz pěstování slepice nemoci včely rojení včely v dubnu závlaha zahrady švestka