Pěstování rybízu a angreštu







Pěstování bobulovitých rostlin

Naše běžné bobuloviny mají velmi skromné požadavky na jakost půdy, zabírají málo místa, potřebují minimální ošetření a plodí brzy a hodně. Angrešt a všechny druhy rybízu pěstujeme jako keře nebo jako stromky. Keře jsou trvanlivější, neustále se samy omlazují výhonky z kořenů. Rozrůstají se však do šířky a zaujímají větší plochu než stromky. Plody na nich rostou nízko, za deště se zablátí a v hustých větvích zrají nerovnoměrně. Keře jsou levnější než stromky. Stromky jsou zase choulostivější než keře, musí se přivazovat ke kůlům, snadno se zlomí. Ovoce však na nich dozrává lépe a také má lepší vzhled.

Angrešt a rybíz vysazujeme nejlépe na podzim. Angrešt je jeden z keřů, které kvetou zjara první. Jen do těžké půdy je sázíme až na jaře. Stromkový angrešt i rybíz sázíme na vzdálenost 1,5 až 2,5 m, keře hustěji. Jámy vykopeme dva až tři týdny před vysazováním v rozměrech 50 x 50 x 50 cm. Při kopání oddělujeme ornici od spodiny na zvláštní hromadu. Ornici obohatíme kompostem v poměru 1 : 3 a nasypeme ji pod kořeny a kolem nich, kdežto spodinou vyplníme rohy jámy a její vrch. Před vysazováním seřízneme větve i kořeny rybízového keře o 1/3 přírůstku, u angreštu o 1/2. Postranní větve kratší než 10 cm nezkracujeme. Větve seřezáváme ostrým nožem nad některým dobře vyvinutým očkem. Pak posadíme keř nebo stromek na kopeček směsi ornice a kompostu, ke stromku zasadíme kůl a jámu zasypeme spodinou v rozích a nahoře. Nakonec půdu sešlapeme, aby se hodně slehla, a přihrneme zbytek půdy tak, aby byl keř zasypán až po kořenový krček. Nakonec upravíme mísu tak vellikou, jako byla jáma a do ní zaléváme. Mása má mít vodorovné dno, aby se voda vsakovala ke kořenům a ne pouze do středu ke kmínku.

Starší angrešty a rybíz koncem ledna až března prořežeme. Odřízneme všechno staré dřevo a čtyřleté až pětileté větve, které už málo rodí. Nejlépe plodí keře a stromky na dvouletém až tříletém dřevě. Staré větve uřízneme těsně u kmene a s nimi i všechny slabé jednoleté výhonky. Příliš silné a dlouhé jednoleté výhony zkrátíme asi na polovinu. Rovněž vyřežeme výhony, které leží na zemi nebo které se kříží. Stromky v koruně prosvětlíme.

Angrešt nesnáší úpal a na prudkém slunci málo roste. Vyžaduje sice vlhkou půdu, ale ne podmoklou nebo jalovou. Ovoce angreštu rostoucího na scuhé půdě je drobné. Angrešt hnojíme každoročně na jaře 1 kg superfosfátu, 1 kg draselné soli a 0,5 kg ledku na 100 m2. Bývá někdy napadán angreštovou rzí, která se objevuje jako pomerančově zbarvené skvrnky na listech a bobulích. Ničí se poprašováním keřů bordóskou jíchou. Bílý nálet na listech působí americké padlí. Tuto houbu odstraníme tak, že půdu mezi kořeny koncem roku zakryjeme. Podhoubí na podzim odpadá a keře se uvolní. Zrytím půdy se znemožní rozmnožování zárodků. Kde nemůžeme rýt, posypeme půdu hašeným vápnem.

Rybíz na rozdíl od angreštu snáší sluneční úpal, ale i pro něj je vhodnější vlhčí klima. Bývá napadán stejnými škůdci jako angrešt kromě amerického padlí. Kromě toho trpí rybízovou mšicí, která vyvolává nadmutí a zatvrdnutí listů. V létě proti ní bojujeme Fosfotionem, v zimě keře postříkáme 2%ním Nitrosanem, jenž současně ničí ostatní přezimující škůdce. Vážné škody působí na rybízu roztoč rybízový, který přezimuje v silně zbytnělých pupenech – hálkách; z jedné halky vyleze na jaře až 3000 roztočů, rozlézají se a napadají další pupence, které se pak už nerozevřou. Potíráme je 3 až 5%ní sírovápenatou jíchou, přípravkem Polybaryt aj. Napadené pupeny nebo i celé výhonky je nejlépe spálit.

Tagy:

Leave a Reply



Další kategorie:
angrešt choroby angrešt pěstování angrešt recepty brambory pěstování choroby rybízu chov drůbeže chov kachen chov slepic chov včel hrušeň jalovec maliny pěstování ostružiny pěstování pěstování jahod pěstování malin pěstování máku pěstování obilí recepty rybíz pěstování slepice nemoci včely rojení včely v dubnu závlaha zahrady švestka