Pěstování rybízu a angreštu



Pěstování bobulovitých rostlin

Naše běžné bobuloviny mají velmi skromné požadavky na jakost půdy, zabírají málo místa, potřebují minimální ošetření a plodí brzy a hodně. Angrešt a všechny druhy rybízu pěstujeme jako keře nebo jako stromky. Keře jsou trvanlivější, neustále se samy omlazují výhonky z kořenů. Rozrůstají se však do šířky a zaujímají větší plochu než stromky. Plody na nich rostou nízko, za deště se zablátí a v hustých větvích zrají nerovnoměrně. Keře jsou levnější než stromky. Stromky jsou zase choulostivější než keře, musí se přivazovat ke kůlům, snadno se zlomí. Ovoce však na nich dozrává lépe a také má lepší vzhled.

Angrešt a rybíz vysazujeme nejlépe na podzim. Angrešt je jeden z keřů, které kvetou zjara první. Jen do těžké půdy je sázíme až na jaře. Stromkový angrešt i rybíz sázíme na vzdálenost 1,5 až 2,5 m, keře hustěji. Jámy vykopeme dva až tři týdny před vysazováním v rozměrech 50 x 50 x 50 cm. Při kopání oddělujeme ornici od spodiny na zvláštní hromadu. Ornici obohatíme kompostem v poměru 1 : 3 a nasypeme ji pod kořeny a kolem nich, kdežto spodinou vyplníme rohy jámy a její vrch. Před vysazováním seřízneme větve i kořeny rybízového keře o 1/3 přírůstku, u angreštu o 1/2. Postranní větve kratší než 10 cm nezkracujeme. Větve seřezáváme ostrým nožem nad některým dobře vyvinutým očkem. Pak posadíme keř nebo stromek na kopeček směsi ornice a kompostu, ke stromku zasadíme kůl a jámu zasypeme spodinou v rozích a nahoře. Nakonec půdu sešlapeme, aby se hodně slehla, a přihrneme zbytek půdy tak, aby byl keř zasypán až po kořenový krček. Nakonec upravíme mísu tak vellikou, jako byla jáma a do ní zaléváme. Mása má mít vodorovné dno, aby se voda vsakovala ke kořenům a ne pouze do středu ke kmínku.

Starší angrešty a rybíz koncem ledna až března prořežeme. Odřízneme všechno staré dřevo a čtyřleté až pětileté větve, které už málo rodí. Nejlépe plodí keře a stromky na dvouletém až tříletém dřevě. Staré větve uřízneme těsně u kmene a s nimi i všechny slabé jednoleté výhonky. Příliš silné a dlouhé jednoleté výhony zkrátíme asi na polovinu. Rovněž vyřežeme výhony, které leží na zemi nebo které se kříží. Stromky v koruně prosvětlíme.

Angrešt nesnáší úpal a na prudkém slunci málo roste. Vyžaduje sice vlhkou půdu, ale ne podmoklou nebo jalovou. Ovoce angreštu rostoucího na scuhé půdě je drobné. Angrešt hnojíme každoročně na jaře 1 kg superfosfátu, 1 kg draselné soli a 0,5 kg ledku na 100 m2. Bývá někdy napadán angreštovou rzí, která se objevuje jako pomerančově zbarvené skvrnky na listech a bobulích. Ničí se poprašováním keřů bordóskou jíchou. Bílý nálet na listech působí americké padlí. Tuto houbu odstraníme tak, že půdu mezi kořeny koncem roku zakryjeme. Podhoubí na podzim odpadá a keře se uvolní. Zrytím půdy se znemožní rozmnožování zárodků. Kde nemůžeme rýt, posypeme půdu hašeným vápnem.

Rybíz na rozdíl od angreštu snáší sluneční úpal, ale i pro něj je vhodnější vlhčí klima. Bývá napadán stejnými škůdci jako angrešt kromě amerického padlí. Kromě toho trpí rybízovou mšicí, která vyvolává nadmutí a zatvrdnutí listů. V létě proti ní bojujeme Fosfotionem, v zimě keře postříkáme 2%ním Nitrosanem, jenž současně ničí ostatní přezimující škůdce. Vážné škody působí na rybízu roztoč rybízový, který přezimuje v silně zbytnělých pupenech – hálkách; z jedné halky vyleze na jaře až 3000 roztočů, rozlézají se a napadají další pupence, které se pak už nerozevřou. Potíráme je 3 až 5%ní sírovápenatou jíchou, přípravkem Polybaryt aj. Napadené pupeny nebo i celé výhonky je nejlépe spálit.

Tagy:


Napište komentář



Další kategorie: