Pěstování a choroby angreštu a rybízu







Angrešt jako keř i stromek vyžaduje slunnou polohu a rybíz může býti i ve stínu a v půdě není také zvlášť vybíravý; kde je dobrá, humusová nebo kyprá ornice, není třeba žádnou zemní přísadu přidávati, kde však je půda příliš vazká, buď tvrdá bělice aneb jíl, neb jest příliš kamenitá, jest záhodno udělati jámu nejméně 60 až 80 cm hlubokou a širokou, tuto jámu pak vyplniti úrodnou dobře zpracovanou zemí a do této teprve keř nebo stromek vsaditi tak hluboko, jak stál ve školce, dobře příšlápnouti, aby stromek stál pevně a při sázení dáti hned ke stromku dobrý kolík, aby převyšoval korunku a vždy za korunku uvázati, tím se zabezpečí, že se na větru nemůže korunka ulomiti.

Druhým rokem po vysázení, když je keř neb stromek již uchycený, se může v zimních měsících přihnojovat, buď dobře prohnilý hnůj kolem stromku zakopat, aneb tekutým hnojivem, na př. hnojůvkou na 50% rozředěnou, neb trus slepičí a holubí ve vodě též na 50% rozpustit a tím několikrát za zimu kolem stromku zalíti.

Angrešt má dva velice zhoubné nepřátele a rybíz jednoho. U angreštu jest to tak zvané “Americké padlí” a “housenka píďálka”, u rybízu tak zvaný “rybízový mol”. Před 30 lety byla ještě takřka neznámá tato zkázonosná houba angreštu, jako byla též málo známá krvavá mšice u jabloní a puklice u švestek. Těmito zhoubnými parasity nás obdařila Amerika. Dnes jsou již tito cizopasníci hlavně v úrodných krajích tak rozšířeni, že ohrožují vývin zahrad a proto jest třeba energicky tyto škůdce ničiti. Kdo má větší zahradu vysázenou angreštem, jest radikální prostředek proti americkému padlí tento: Dá se do sudu neb větší nádoby 100 l vody, dva kg modré skalice se na jemný prášek rozemele neb rozbije, vsype se do této vody a přidá se do toho též dva kg hašeného vápna, dobře se vše promíchá a touto tekutinou se jemnou stříkačkou keře i stromky angreštové rosí, ale již ku konci května, což se musí vždy asi po 10 dnech alespoň 3krát opakovati. Kdyby se však přece, třeba později, toto padlí na koncích výhonků objevilo, musí se napadená špička až ke zdravému dřevu ustřihnouti a spáliti, na žádný způsob však ne odhoditi na zem, neboť se lehko bakterie této houby přenáší.

Druhý velký škůdce angreštu jest housenka píďalka, někde též nese jméno mrázek, poněvadž samička vyleze ze země z kukly v měsíci říjnu a listopadu a nejsou okřídlena, leze po pni do korunky a nasadí do pupenů asi po 10 jemných vajíčkách, v celku jich však nanese asi 200 a jemným povlakem je zalepuje. Na jaře již v dubnu, když se ukáže teplejší slunéčko, vylíhnou se malinké, sotva oku lidskému viditelné housenečky, zavrtají se do pupenu a když jej zničí, přelezou na lístky, ale vždy se spodní strany, takže ujdou pozornosti. Nejvíce jsou žravé v noci, a kdo není pozorným a nepřijde do zahrady třeba několik dnů, najde stromek neb keř úplně oholený. Když oholí stromek jeden, spustí se po pavučince k zemi a vyhledávají si stromek jiný. Po dospělosti se zakuklí pod stromkem v zemi, aby na podzim co motýl nasazoval opět novou generaci. Proti tomuto škůdci jest lehčí boj, a sice: Na podzim se stromky neb keře sypce obryjí, aby mohlo ptactvo kukly sbírat. Též se může posypati půda kolem stromků vápenným prachem, aby se kukly zničily, aneb když se již píďálka co jemná housenka objeví v korunce, prostříká se rozředěným 2% tabákovým výtažkem, což se as po 2 dnech může ještě opakovati.

Stromky neb keře rybízové těmto škůdcům nepodléhají, těm škodí zase tak zvaný “mol rybízový”, při kterém list nabubří, pak se zkroutí a nakonec zčervená a předčasně opadá. Při této nemoci se též používá 2% tabákového výtažku. Za takto vzorné a pozorné ošetřování se nám keře i stromky angreštů i rybízů velmi vděčně odmění, rodí každoročně hojně krásného a šťavnatého ovoce.

Tagy: , , ,

Leave a Reply



Další kategorie:
angrešt choroby angrešt pěstování angrešt recepty brambory pěstování choroby rybízu chov drůbeže chov kachen chov slepic chov včel hrušeň jalovec maliny pěstování ostružiny pěstování pěstování jahod pěstování malin pěstování máku pěstování obilí recepty rybíz pěstování slepice nemoci včely rojení včely v dubnu závlaha zahrady švestka