Maliny – pěstování, hnojení, stříhání



Maliník roste i na scuhé a jalové půdě. Obyčejné druhy maliníků se rozrůstají daleko od původního stanoviště a zaplavují celé okolí. To ovšem neplatí o šlechtěných druzích, které se nerozrůstají. Všechny druhy snášejí slunce i polostín, ale ovoce ze slunného místa je aromatičtější. Půda mezi keříky se má plet, hnojit a kypřit, ale opatrně, aby se nepoškodily kořeny. Maliník a jiné bobulovité keře rodí dobře asi 10 let, pak se mají nahradit novými rostlinami a vysázet jinde. Hnojíme je chlévskou mrvou každý druhý rok v množství asi 400 kg na 100 m2 a každé jaro přihnojujeme směsí 1 až 1,5 kg superfosfátu, 1 kg 40%ní draselné soli a před květem přidáme asi 1 kg ledku – vše na 100 m2.

Maliník bývá napadán rezavěním listů na spodní straně, což je způsobeno v mokrých letech podhoubím. Choroba není však příliš škodlivá. Horší chorobou malin je antraknóza, která působí usychání výhonků. Zamezí se udržováním čistoty na záhonech, zvýšeným hnojením draselnou solí a poprašováním keřů koloidní sírou (Síra Sfinx, nebo postříkáním sirnými suspenzemi Sulikol, Sulikol K) v červenci a srpnu. Jiným škůdcem jsou housenky, které napadají jak listy, tak i květy. Napadané výhonky vyřízneme a keře poprášíme počátkem května Dynocidem nebo Gamacidem.

U maliníků vylámeme všechny staré zaschlé pruty, a to hned po sklizni na podzim. Slabé výhonky vystříháme a ponecháme jen 4 až 5 nejsilnějších, kterým ustřihneme špičku nad prvním dobře vyvinutým očkem.

Tagy:


Napište komentář



Další kategorie: