Jahody v květináčích







Článek z roku 1935.

Kdo má pařeník, může si napěstiti jahody o mnohem dříve než venku. Pěstují se ve volné půdě nebo v květináčích. V poslední době zavádí se kultury rychlení jahod hlavně u velkých měst, kde se mohou vyplatiti. Takové pěstění v pařeníku jest velmi jednoduché, ale úroda je vždy pozdější než při pěstění v květináčích a na teple. Naše čtenáře bude zajímati pěstění jahod v květináčích, které jsem ve velkém a s plným zdarem prováděl a jak obrázek ukazuje, docílil jsem na rostlinách více plodů než listů. To se dociluje jen draselným pohnojením.

K ranému pěstění musí býti i raný druh. Nejlepší býval a jest Laxton Noble, ale musí býti správný, jinak výsledek neuspokojí. K pěstění vybíral jsem si z nejplodnějších matečních rostlin ty nejsilnější mladé rostliny, hned jak narostly a nasadil je do malých hrnečků do dobré, uleželé, pařeništní půdy, hrnečky nastavěl do pařeníku a zastínil je. Jakmile dostatečně zakořenily, daly se do 10 – 12 cm květináčů. Půda z polovice pařeníková a z polovice kompostní jest nejlepší a přimísil jsem do ní sušených kravinců, případně rohové moučky. V květináči musí zůstati 2 cm místa na zalévání. Květináče se zapustily do země a na plné slunko.

Aby rostlina se řádně vyvinula, musí míti stále dostatek výživy a nesmí zaschnouti a ani půda zkysnouti. Když kořínky dosáhnou hrnce, počne se rostlina tekutě hnojiti. S počátku jen slabou močůvkou, později silnější. Nejlepší jest dáti do zahrady nádobu, do ní kravinců, trusu slepičího a holubího a doplniti vodou. Každý týden se hnojí dvakráte až třikráte.

Počátkem srpna se rostlina ještě jednou přesadí do téže směsi jako prve, ale do větší nádoby. Rostlina musí kypěti zdravým a bujným listem. Je-li vadná třeba ji prohlédnouti, jak na kořenu, tak i v listech a vadné odstranit neb takové se nehodí k rychlení. Též všechny mladé šlahouny musí se ihned odstraňovati.

Asi v polovině září, když je rostlina plně zakořeněna, přestane se hnojiti a méně se zalévá a připravuje na odpočinek, který pro zdar rychlení je nutný. V říjnu květináče s rostlinami se vydělají z půdy a položí se na zem a přestane veškeré zalévání. Na zimu se staví do hlubokého pařeníku, kde nesmí zamrznouti a nesmějí tam býti myši; při mírném počasí se větrají.

Již v únoru možno teplý pařeník o 20 až 25% založiti a rostliny nastavěti co možno nejblíže k oknům; též mezi jiné kultury je možno dáti, ale vždy co nejvýše. Všechny vadné listy se uříznou, kořínky prohlédnou a vadné odstraní. Za 14 dní počne se opět s přihnojováním, ale tekutina nesmí býti nikdy studená. Takto ošetřené rostliny přinesou již v dubnu zralé plody.

Z umělých hnojiv se může bráti draselná sůl, superfosfát a něco ledku, ale smí se dávati jen slabé roztoky, neboť mladé kořínky se hned spálí a jest jistější bráti přirozená hnojiva. Josef Hošek.

Připomínky

Po sklizni malin vyřežte všechny loňské výhony, jež přinesly plody. Tím se velmi pěkně vyvinou letošní výhony a zajistí se úroda pro příští rok.

Jahodové šlahouny odřezujte, aby se mateční rostlina nevysílila. Nenechte jahodové záhony zahoustnout.

Máte-li na vinné révě žlutý list, pohnojte ji roztokem soli draselnaté. Hrst soli draselnaté rozpustí se ve vodě a tou se réva zaleje.

Z ozdobných keřů ořežte okvětí. Tato práce se musí provést tak jako tak, a učiníte-li to nyní, keře se nezeslabí vývinem semene.

Tagy:

Leave a Reply



Další kategorie:
angrešt choroby angrešt pěstování angrešt recepty brambory pěstování choroby rybízu chov drůbeže chov kachen chov slepic chov včel hrušeň jalovec maliny pěstování ostružiny pěstování pěstování jahod pěstování malin pěstování máku pěstování obilí recepty rybíz pěstování slepice nemoci včely rojení včely v dubnu závlaha zahrady švestka