Jahody v květináčích



Článek z roku 1935.

Kdo má pařeník, může si napěstiti jahody o mnohem dříve než venku. Pěstují se ve volné půdě nebo v květináčích. V poslední době zavádí se kultury rychlení jahod hlavně u velkých měst, kde se mohou vyplatiti. Takové pěstění v pařeníku jest velmi jednoduché, ale úroda je vždy pozdější než při pěstění v květináčích a na teple. Naše čtenáře bude zajímati pěstění jahod v květináčích, které jsem ve velkém a s plným zdarem prováděl a jak obrázek ukazuje, docílil jsem na rostlinách více plodů než listů. To se dociluje jen draselným pohnojením.

K ranému pěstění musí býti i raný druh. Nejlepší býval a jest Laxton Noble, ale musí býti správný, jinak výsledek neuspokojí. K pěstění vybíral jsem si z nejplodnějších matečních rostlin ty nejsilnější mladé rostliny, hned jak narostly a nasadil je do malých hrnečků do dobré, uleželé, pařeništní půdy, hrnečky nastavěl do pařeníku a zastínil je. Jakmile dostatečně zakořenily, daly se do 10 – 12 cm květináčů. Půda z polovice pařeníková a z polovice kompostní jest nejlepší a přimísil jsem do ní sušených kravinců, případně rohové moučky. V květináči musí zůstati 2 cm místa na zalévání. Květináče se zapustily do země a na plné slunko.

Aby rostlina se řádně vyvinula, musí míti stále dostatek výživy a nesmí zaschnouti a ani půda zkysnouti. Když kořínky dosáhnou hrnce, počne se rostlina tekutě hnojiti. S počátku jen slabou močůvkou, později silnější. Nejlepší jest dáti do zahrady nádobu, do ní kravinců, trusu slepičího a holubího a doplniti vodou. Každý týden se hnojí dvakráte až třikráte.

Počátkem srpna se rostlina ještě jednou přesadí do téže směsi jako prve, ale do větší nádoby. Rostlina musí kypěti zdravým a bujným listem. Je-li vadná třeba ji prohlédnouti, jak na kořenu, tak i v listech a vadné odstranit neb takové se nehodí k rychlení. Též všechny mladé šlahouny musí se ihned odstraňovati.

Asi v polovině září, když je rostlina plně zakořeněna, přestane se hnojiti a méně se zalévá a připravuje na odpočinek, který pro zdar rychlení je nutný. V říjnu květináče s rostlinami se vydělají z půdy a položí se na zem a přestane veškeré zalévání. Na zimu se staví do hlubokého pařeníku, kde nesmí zamrznouti a nesmějí tam býti myši; při mírném počasí se větrají.

Již v únoru možno teplý pařeník o 20 až 25% založiti a rostliny nastavěti co možno nejblíže k oknům; též mezi jiné kultury je možno dáti, ale vždy co nejvýše. Všechny vadné listy se uříznou, kořínky prohlédnou a vadné odstraní. Za 14 dní počne se opět s přihnojováním, ale tekutina nesmí býti nikdy studená. Takto ošetřené rostliny přinesou již v dubnu zralé plody.

Z umělých hnojiv se může bráti draselná sůl, superfosfát a něco ledku, ale smí se dávati jen slabé roztoky, neboť mladé kořínky se hned spálí a jest jistější bráti přirozená hnojiva. Josef Hošek.

Připomínky

Po sklizni malin vyřežte všechny loňské výhony, jež přinesly plody. Tím se velmi pěkně vyvinou letošní výhony a zajistí se úroda pro příští rok.

Jahodové šlahouny odřezujte, aby se mateční rostlina nevysílila. Nenechte jahodové záhony zahoustnout.

Máte-li na vinné révě žlutý list, pohnojte ji roztokem soli draselnaté. Hrst soli draselnaté rozpustí se ve vodě a tou se réva zaleje.

Z ozdobných keřů ořežte okvětí. Tato práce se musí provést tak jako tak, a učiníte-li to nyní, keře se nezeslabí vývinem semene.

Tagy:






Další kategorie: