Duben – včelařské jaro







Dubnové či aprílové počasí je nestálé a proměnlivé. Střídá se slunečné období s obdobím náhlých přeháněk, dokonce ještě sněhových, objevují se první bouřky, fouká silný vítr. Takové počasí je nad ženu vrtkavější, říká přísloví. Občas může být teplota kolem 0 °C, ale většina dubnových dnů je již teplých, kdy se včely nejen proletují, ale zajišťují také zásobování vodou a přinášejí snůšku. Skutečné včelařské jaro začíná.

TŘEŠEŇ A ANGREŠT

Mám před včelínem jednu třešeň ptačí a ta pravidelně – ať je zima mírná či krutá a dlouhá – rozkvétá 25. dubna (s rozdílem několika hodin). To je znamení, že začíná několikaměsíční období pylové a nektarové snůšky. Je to termín, v němž bych měl mít oba nástavky zaplněné včelami, dostatek včelího plodu a postavenou (či aspoň vloženou) jednu mezistěnu. Kde není třešeň ptačí, o příchodu jara napoví kvetoucí angrešt. Včelstva silně plodují a sílí novými generacemi potřebných včel.

PROHLÍDKA VČELSTEV, JEJICH ROZŠIŘOVÁNÍ

První prohlídku včelstev má již pravděpodobně každý chovatel za sebou. V dubnu bude třeba provádět prohlídky asi po sedmi až deseti dnech. Prohlídka neznamená rozebrání včelstva a prohlížení každého plástu zvlášť, ale jde o zajištění optimálních podmínek pro rozvoj. Těmi podmínkami jsou dostatek tepla, zásob, vody a prostoru. Pozorujeme včely na česně, podložce a přes průhledný strůpek. Teprve potom (na základě poznatků získaných při pozorování) přistupujeme k promyšlenému zásahu do včelstva. Vše bylo podrobně popsáno v březnovém Včelařství. V dubnu budeme včelstva především rozšiřovat – a to podle růstu. Jakmile se včely budou dotýkat přepážky, okénka nebo zavěšeného igelitu, vložíme další souš, u silnějších včelstev raději dvě. Výhodné je rozšiřování tzv. svislé ve dvou nástavcích. Včely se nebudou vyvěšovat v podmetu, ale budou postupně obsedat a zvládat i spodní nástavek – budoucí plodiště.

Zpočátku vkládáme souše, které jsme odebrali při březnovém uteplení, později rozšiřujeme vkládáním mezistěn. Nízkonástavkoví včelaři budou rozšiřovat podložením celého nástavku, u kombinovaného úlu po zvládnutí celého plodiště nadsazením nízkého nástavku s mezistěnami a soušemi. V případě víkendových včelařů nebo v případě vzdálených stanovišť je výhodné rozšiřování svislé. Včely zvládnou prostor i při ochlazení a případným opožděným zásahem nepřipravujeme včelstva na rojení.

Se včelstvy, která po skončení zimy obsedají celý nástavek, nemáme mnoho práce. Totéž platí, když jsme spojili dvě včelstva. Čekáme až bude zaplodován celý horní nástavek a z větší části i spodní, začneme rozšiřovat mezistěnami do plného počtu rámků v obou nástavcích.

Včelstva jsme začali intenzivně ošetřovat v období, kdy čtyřicet dní před hlavní snůškou byla již silně rozplodovaná. Celý měsíc duben je nutno považovat za měsíc výměny zimní generace včel za generaci novou. Je to měsíc silného růstu včelstev.

OBNOVA VČELÍHO DÍLA, PRODUKCE VOSKU

Jakmile se projeví známky stavebního pudu (stavba voskových můstků a tzv. pobílení plástů), což bývá již při prvním přísunu nektaru a pylu z vrb, pampelišky, ovocných stromů a keřů, vkládáme podle síly včelstva jednu až dvě mezistěny hned za poslední plást s plodem. V příznivém čase může být mezistěna vystavěna již za tři dny a matka do ní klade. Pak vkládáme další mezistěny, až zaplníme prostor celého plodiště. Jestliže jsme zimovali ve dvou nástavcích, včelstvo obvykle vystaví šest až sedm mezistěn. Vystavěné mezistěny můžeme přemístit při teplé stavbě dopředu, při studené stavbě na vzdálenější stranu od plodového tělesa nebo i mezi plodové těleso (a to tak, abychom starší dílo dostali na okraj a matka mohla klást především do nového díla). Pokud máme z minulého roku nedostavěné mezistěny, použijeme je jako první. Do hlavní snůšky budeme mít vystavěno nejméně polovinu plodiště. Průměrné včelstvo dovede v průměrném snůškovém roce obnovit celé plodiště. Později vystavěné mezistěny bývají většinou zaneseny medem, matka je zaklade až po vytočení. Budeme-li po zvládnutí jednoho nástavku přidávat druhý, raději jej dáme jako spodní a včelstvo rozšiřujeme směrem dolů. Do spodního přeložíme několik plástů z horního (můžeme i se zavíčkovaným plodem těsně pod horní plodové plásty), abychom vytvořili včelám místo pro stavbu dalších mezistěn.

Rámky s mezistěnami je třeba připravit již v zimě. Pokud použijeme staré rámky, musíme je vyvařit – nejen omýt – v pětiprocentním louhu sodném nebo draselném (50g na 1 l). Je možno je i důkladně opálit. Drátkování provádíme svisle nebo vodorovně. Při svislém drátkování není třeba drátek příliš napínat (prohne se spodní loučka), ale je nutné jej zvlnit kolečkem. Při vodorovném drátkování musíme dát horní drátek co nejvýše. Při vložení několika mezistěn a usazování roje nebo oddělku se horní část mezistěny ohne pod tíhou včel či teplem a včely mezistěny prostavějí. Pak je nutno dílo rozřezat, deformace se jen těžko odstraňuje. Při svislém drátkování je možno používat jen tři drátky na svařování o průměru 1,6 mm G 102 (1 kg stojí 99 Kč) nebo nerezové dráty (310 Kč). Jsou pevné a prakticky se nedají zničit. Při zatavování mezistěn doporučuji mezistěnu přiložit těsně ke spodní loučce. Dole tak nevznikne volný prostor, směrem nahoru včely dostavěji dělničinu i několik centrimetrů.

CHOV TRUBCU

Již v dubnu by měl každý chovatel (nejen šlechtitel) věnovat větší pozornost zajištění co největšího počtu kvalitních trubců z nejlepších včelstev. Chceme-li tvořit v první polovině června oddělky a vkládat do nich zralé matečníky, musíme s předstihem (asi padesáti dnů) začít s chovem trubců, to je asi 20. dubna. Trubčí plásty (z minulého roku krásně vystavěné stavební rámky) je třeba vložit na okraj plodového tělesa. Nemáme-li vystavěný trubčí plást, můžeme z horní poloviny dělničího díla seříznout buňky až na původní mezistěnu, na druhé straně plástu zase spodní polovinu. Včely opraví dílo trubčinou a matka ji brzy zaklade. Zakladené trubčí plásty výkonných, nebodavých, nerozlézavých matek vkládáme do včelstev nevýkonných a těmto včelstvům likvidujeme vlastní trubčinu. Dobrému včelstvu vložíme nový trubčí plást nebo později stavební rámek. Tento postup několikrát opakujeme. Tak získáme převahu dobrých trubců. Likvidace trubčího díla u ostatních včelstev brzy na jaře je jedno z nejlepších protivarroázních opatření.

V JAKÝCH ÚLECH VČELAŘIT?

Úl, v němž jsme se rozhodli včelařit, musí splňovat tyto podmínky:

  • musí být vhodný pro jarní rozvoj,
  • musí zabezpečovat neomezený růst včelí populace,
  • musí mít dostatek prostoru pro včely,
  • musí mít dostatek prostoru pro ukládání nektaru,
  • musí být včelařem snadno obsluhovatelný,
  • práce s úlem nesmí být časově náročná.

Pro mladého včelaře je nejhorší takový úl, který dostane darem a přitom jde o “danajský” dar – v úlu dávno nikdo nevčelařil. Stejně špatný je i další dárek – staré (tedy nevhodné) rady o tom, jak včelařit.

Všechny úly typu Budečák či Univerzál jsou nevhodné. Toto pravidlo platí i tehdy, když jsou jmenované úly zcela nově vyrobeny a “obohaceny” o mnohé zlepšující doplňky či o pomůcky.

Měl jsem taky takové úly. Za celý den jsem lopotně stačil obsoužit deset úlů ve dvou bateriích, zatímco odpoledne po práci jsem snadno zvládl pětadvacet nástavkových úlů a ještě k tomu na jaře jsem nemusel nic sušit, ukládat, opravovat. Vyzkoušel jsem i nízkonástavkové úly, avšak nenašel jsem v nich oblibu, kromě toho plný nástavek byl pro mne těžký. Včelám se zalíbily velké plásty (i mně) – a když si včely mohou ve vysokém podmetu přistavět osmicentimetrovou trubčinu, je po problému s rojením.

Zlikvidoval jsem druhé řady, stropy odtrhal a udělal víka, samostatné úly se daly i přeříznout. Dnes mohu přidávat libovolné množství nástavků. Nejtěžší bylo se k tomu odhodlat. Do plodiště “jdu” dvakrát do roka – při vkládání a odebírání mateří mřížky. Také jsem viděl zavěšovat místo dvířek nástavek a pak se medník vlastně stává ležanem. Nejméně pracné a finančně nejméně nákladné včelaření jsem viděl v ležanech s velkou rámkovou mírou u přítele Strnada.

Ke všem radám při předělávání úlů nutno přistupovat obezřetně. Je lepší raději vyzkoušet postup na malém počtu včelstev a po získání zkušeností se rozhodnout pro další kroky. Je ovšem mýlkou se domnívat, že z více úlů bude více medu. Jedna řada dá více medu s menší námahou než dvě nad sebou.

Často slyšíme a čteme o moderním úlu. Vždyť budečák byl před sto léty taky moderní, baterie a čechoslovák před padesáti roky rovněž. Dnes jsou moderní úly nízkonástavkové, tenkostěnné, polystyrenové… Víme jaké úly budou moderní za dalších padesát či sto let?

Víme jen jedno – včely tu budou stále a musejí mít úl, v němž se jim bude výborně dařit. Musí to být úl, který umožní, aby včelař měl při ošetřování včelstev co nejméně namáhavé práce.

Tagy:

Leave a Reply



Další kategorie:
angrešt choroby angrešt pěstování angrešt recepty brambory pěstování choroby rybízu chov drůbeže chov kachen chov slepic chov včel hrušeň jalovec maliny pěstování ostružiny pěstování pěstování jahod pěstování malin pěstování máku pěstování obilí recepty rybíz pěstování slepice nemoci včely rojení včely v dubnu závlaha zahrady švestka