Co je příčinou zkázy švestkových stromů







Následující článek je z roku 1935.

V minulém čísle promluvil jsem o problému švestky domácí, dnes chci promluviti o příčinách zkázy švestkových stromů.

Příčinu zkázy švestkových stromů musíme spíše hledati v pozvolné degeneraci švestky domácí, která však podle mého názoru nebyla zaviněna používáním nesprávných podnoží, nýbrž:

1. Dlouholetým vegetativním množením. Švestka se po mnoho let množila právě jen odkopky, tedy způsobem nepohlavním, vegetativním. Každá rostlina stárne. Odrůda, množená po staletí způsobem nepohlavním, je vlastně velmi starý jedinec, stále omlazovaný, který však nakonec přece jen se vysílí. Jeho stáří nikdo nezná. Nechci tvrditi, že by jiné odrůdy našeho ovoce nestárnuly, vždyť i množení odrůd rouby nebo očky je vlastně množení nepohlavní, ale je tu aspoň zdravý podklad, pláňka nebo jiná podnož, vyrostlá ze semene, množená tedy pohlavním způsobem, takže stárnutí nepokračuje tak rychle, přece však bylo u některých odrůd ovocných již pozorováno. Z jiných dřevin je známé stárnutí u topolu, jenž se také množí pouze vegetativně. Jedná se tedy u švestky domácí nejen o otázku správné podnože, nýbrž snad i o udržení této odrůdy vůbec v její původní jakosti, takže máme zde celý problém dalšího pěstění domácích švestek. Na aleji při pomologickém arboretu v Průhonicích se právě vysazuje 80 vysokokmenných, ušlechtile vyhlížejících, vybraných semenáčů švestky domácí za účelem pozorování vzrůstu stromů, jejich odolnosti vůči škůdcům, jakosti plodů, získávání klíčivého semene a podle možnosti i obrození švestky. Pokusy s různými podnožemi se připravují.

2. Přemístěním švestkových sadů a alejí. Nejsou vzácné případy, že domácí švestky rostly na 1 – 2 m od sebe. Nebyly tak vysazeny, ale rostly od kořenů a byly ponechány na místě. Stromky, tak hustě stojící, postrádající vzduchu i světla, nemohouce se rozkládati do šíře, rostly do výšky jako lesní stromy, kdežto spodní větve ponenáhlu odumíraly. Už takto vyhlížející sad činí na neodborníka nemocný dojem. Škodlivost bezplánovitého samomnožení švestek není tedy pouze v oslabování matečných stromů tvořením odkopků, nýbrž hlavně v tom, že stromky, vzniklé z okdopků, dávající bez šlechtění stejné (jen během let snad nepozorovatelně ponenáhlu se zhoršující) ovoce jako matečný strom, příliš sváděly majitele sadu, který měl takto bez vlastního přičinění a bez peněžních výloh místo jednoho stromu stromků několik, k tomu, aby všecky stromy ponechal na místě, když pro ně neměl jiného stanoviště, nebo prostě z pohodlnosti a z neznalosti jich včas nepřesadil. A je známo každému, kdo se jen trochu zajímá o škůdce ovocných stromů, že se všem škůdcům nejlépe daří v sadech přehoustlých.

Švestkové stromy, přehoustlé a puklicí oslabené, byly zničeny mrazy v zimě 1928-29, doplňují se však nejméně ze všech ovocných stromů, takže nestačíme domácími švestkami zásobiti naše trhy. Následek toho jest zvýšený dovoz švestek cizích a poměrně dobrá cena pravých domácích švestek u nás jest na dlouhou dobu zaručena, a ty bolesti, o kterých jsem se zmínil, nemusí nikoho od jich vysazování odstrašiti, má-li k tomu vhodný pozemek s půdou nepříliš suchou a vůli stromky ošetřovati, i když nedostane třeba švestek, šlechtěných na odkopcích. Odborné organisace i veřejná správa, starají se již o řešení nadhozených problémů, jež si však vyžádá ještě mnoho času.

Tagy:

Leave a Reply



Další kategorie:
angrešt choroby angrešt pěstování angrešt recepty brambory pěstování choroby rybízu chov drůbeže chov kachen chov slepic chov včel hrušeň jalovec maliny pěstování ostružiny pěstování pěstování jahod pěstování malin pěstování máku pěstování obilí recepty rybíz pěstování slepice nemoci včely rojení včely v dubnu závlaha zahrady švestka