Chov české slepice zlaté kropenky







Následující článek je z roku 1935.

Ústav pro plemennou biologii stát. výzkumných ústavů pro produkci živočišnou v Praze doporučil svým stanicím v Libějovicích a ve Valečově chovati českou slepici zlatou kropenku a podle dnešního standardu prováděti plemenný výběr jednak se zřetelem k tomuto standardu a produkci užitkové, nejen co do počtu vajec, ale i váhy, neboť jest prokázáno, že tak zv. rasy krajové, domorodé, či autochtonní jsou nejlépe přizpůsobeny přirozeným i hospodářským podmínkám každého kraje, neboť jsou v tomto kraji od dávna chované.

Požádali jsme obě stanice o lask. sdělení výsledku těchto chovů. Došlá sdělení jsme upravili v tento článek pro poučení našich čtenářů. Obě sdělení jsme upravili tak, aby se stejná látka v nich neopakovala.

Pan inž. Jindra ze stanice v Libějovicích píše, že poslání výzkumných stanic zemědělských má se i v chovu drůbeže nejprve vztahovati na zušlechťování našich domorodých ras. Mnoho těchto domorodých ras i u drůbeže bylo u nás zcela, mnohé pak do značné míry zničeno křížením rasami cizími, kteréžto na jedné straně může přinésti s sebou ztrátu původní individuality osobní. Je samozřejmé, že zušlechťovací proces autochtonních ras postupuje velmi pomalu, takže režie s chovem jest poněkud dražší, nežli u ras propěstěných a k nám dovezených. Hospodářská cena domorodých plemen všeho domácího zvířectva a tudíž i krajových ras drůbeže spočívá hlavně v biologických kvalitách. Jest proto třeba využíti jejich předností, které spočívají v jejich dokonalém přizpůsobení hospodářským i přírodním podmínkám, v jejich skromnosti, nenáročnosti na potravu a odolnosti vůči nepříznivým životním podmínkám a nákazám.

Mimo to jsou krajové rasy charakterisovány též harmonií tělesných tvarů, dobrou plodností a malou úmrtností mláďat. Krajové rasy jsou neocenitelné hlavně tam, kde je dosud nízká úroveň chovatelská a kde se chov provádí dosud primitivně a extensivně. Tam, kde se dobře osvědčily rasy kulturní, tam třeba netřeba ovšem zaváděti rasy domorodé, ale vedle vhodnosti těchto krajových plemen pro chovy méně pokročilé, dlužno v nich spatřovati i fond zdravé životní energie, nesmírné důležitosti národohospodářské pro produkci živočišnou.

Podle určitých sklonů každé krajové rasy možno produkci v dosti krátkém čase značně zvýšiti. Zlepšení chovu lze docíliti pečlivým výběrem plemenným na základě zkoušek užitkovosti a posouzení zevnějšku, za použití příbuzenské plemenitby a vyloučení křížení, jakož i zlepšením životních podmínek chovu, t. j. především krmením a zavedením dokonalejších způsobů odchovu mladých zvířat. Zdejší stanice ve svých pokusech za účelem propěstění chovu české zlaté kropenky provádí tak zvané zušlechťovací křížení, t. j. že pro domácí chov slepic získaných od kontrolovaných nosnic, jež vynikly nejlepší nosností a největší váhou vajec, zakupuje se plemenný kohout této rasy, který byl jiným pěstitelem, výběrem bezvadného kohouta od nejlepší slepice zrozeného získán.

Tento postup má hlavně za účel zabrániti škodlivým následkům blízké příbuzenské plemenitby, neboť jest prokázáno, že častokráte a neúčelně opakovaná krevní plemenitba zaviňuje rychlou degeneraci chovu, jejíž škodlivé účinky projevují se nejdříve ve formě těla a způsobu opeření, kteréžto vlastnosti zdárnou prosperitu regenerační akce a tím i užitkovost chovu podlamují. Degenerované zvíře slábne, nohy se křiví, prsa se tenčí a tělo slábné. Peří, hlavně v křídlech, obrací se při vzrůstu, roste obráceně a opeřování kuřat není již tak dokonalé. Ponecháme-li tudíž k chovu slepice z předešlého roku, je nutností obnova kohouta nepříbuzného, jinak za příznaků výše uvedených nastává rodová degenerace.

Stanice ve svých pokusech s českou zlatou kropenkou hledí zlepšovati užitkovou výkonnost a proto k další plemenitbě volí jen jedince z nejdokonalejších rodičů. Drůbeži poskytuje se dostatek výběhu, na který jest velice náročná a dostatek zelené pastvy. Rovněž důležité je složení podávaného krmiva, které má obsahovati potřebné živiny a v takovém množství, jakých drůbež potřebuje. To se děje podáváním směsí krmiv (pšeničné otruby, kukuřičný šrot, ječný šrot, rybí moučka, krevní moučka a dřevěné uhlí). Jako lehké plemeno vyznačuje se česká zlatá kropenka náročností na velký výběh, špatně sedí na vejích, nekvokavostí, létavostí a dobrou plodností. Prováděná kontrola nosnosti umožňuje zjistiti rozvržení snůšky vajec na jednotlivé měsíce a snaha každého dobrého pěstitele musí také směřovati k tomu, aby snůška vajec v zimním období, kdy tato jsou nejdražší, byla také co největší.

Na stanici byl také proveden pokus o vývinu kuřat po dobu 12 týdnů od vylíhnutí za současné kontroly spotřebovaného krmiva v jednotlivých týdnech. Do pokusu vzato bylo celkem 11 kuřat, množství spotřebovaného krmiva každého týdne odváženo a zjišťován každého týdne váhový přírůstek celého pokusného stáda. Pokusem bylo zjištěno, že největší váhový přírůstek pokusných kuřat dostavil se v 6. až 8. týdnu a který činil v 8. týdnu 840 g u 11 kusů.

Pan inž. K. Jorda ze stanice Valečova píše, že česká slepice zlatá kropenka je původem krajová selská slepice z Českomoravské vysočiny.

Na Německobrodsku počal s jejím výběrem Škoda, z jehož chovu valečovská slepice vzala původ. Česká zlatá kropenka je otužilá, zdravá slepice, hodící se do drsného podnebí Českomoravské vysočiny. Závadou je její menší postava a v důsledku toho také menší velikost vajec. Odstranění těchto dvou nedostatků je chovatelským cílem valčovského chovu, při čemž dbá se toho, aby dosavadní cenné vlastnosti otužilost a zdraví této typické české slepice zůstaly zachovány. Výsledky dosavadního výběru jeví se takto:

Průměrná váha vajec celého kmenového stáda činila v roce 1931 54.7 g, v roce 1933 již 58.8 g, průměr u slepice č. 16, která nese nejtěžší vejce, činil v roce 1933 – 68 g. Nejvyšší nosnost ve stádě zjištěna byla u slepice č. 9 v roce 1932 200 kusů, v roce 1933 – 171 kusů vajec. Průměr roční nosnosti celého stáda zvýšil se ze 100 kusů v r. 1931 na 126 vajec v r. 1933.

Výběr chovného materiálu u české zlaté kropenky s chovatelským cílem na větší váhu vajec a větší nosnost, setkává se se značnými potížemi, neboť slepice s větší váhou vajec mají zpravidla podprůměrnou snůšku. Také opatřování vhodných kohoutů ke křížení je obtížné a bude trvati značnou dobu, než kmenové stádo valečovské české zlaté kropenky, které po stránce zdravotní, dále exterierově a barvou je již typické a vyrovnané, ustálí se i po stránce užitkové.

Bylo by si přáti, aby chovy české zlaté kropenky nalezly rozšíření hlavně v drsných horských oblastech, kam svou otužilostí patří, aby tak alespoň u tohoto druhu hospodářského zvířectva měli jsme svoji vlastní původní českou rasu, když u jiných druhů bohužel to již není možno.

Tagy: ,

Leave a Reply



Další kategorie:
angrešt choroby angrešt pěstování angrešt recepty brambory pěstování choroby rybízu chov drůbeže chov kachen chov slepic chov včel hrušeň jalovec maliny pěstování ostružiny pěstování pěstování jahod pěstování malin pěstování máku pěstování obilí recepty rybíz pěstování slepice nemoci včely rojení včely v dubnu závlaha zahrady švestka