Broskve – původ, pěstování, hnojení







Vlast brosvkí možno hledati na dálném východě, buď v Persii, neb v říši čínské. Pak přeneseny do Egypta a odtud do Italie, kdež se pěstováním na nynější stupeň dokonalosti zlepšily a obliby si získaly ve Francii a jižních zemích rakouských, ba i na Moravě a Slovensku hojně se pěstují jako naše jiné ovocné stromy. Při správné volbě druhu a místa se pěstování broskví i meruněk v našich krajinách velmi vyplácí. Broskve i meruňky, vypěstované ve vysokých polohách dobře odolávají velkým mrazům. Milují vápenitou půdu lehkou, v půdách těžkých a humusních se nedaří. Místa vyžadují co možná teplého, na zdech, plotech k jihovýchodu neb jihu obrácených, proti drsným větrům chráněných. Na zimu, pokud jsou mladé chrání se vlněnými rohožemi a kořeny mají býti kryty setlelou mrvou.

Největším nepřítelem jak broskví, tak i meruněk jsou pozdní jarní mrazy. Míza v nich začíná velice brzy stoupati a zmrne-li, trhají se mízou přeplněné buňky, čímž podnícen bývá klejotok, který část po části ničí strom. I jiná choroba bývá náhlými změnami podnícena: kadeřávka listová, jejíž původcem je houba. Doporučujeme stříkati stromky bordeauxskou neb lépe kalifornskou jíchou. Toto stříkání chorobu nezamezuje, nýbrž jen obmezuje, také se doporučuje sřezávati listy nejen chorobou napadené, nýbrž i letorosty tak hluboko, až kde se kadeřávkové listy vyskytují, a to po celou dobu trvání choroby.

Také hnojení, zvláště vápnité, zamezuje tuto chorobu. Se stříkáním jakoukoli jíchou nesmí se čekati, až se choroba vyskytne, stromy se mají hned na podzim, jakmile listy odpadnou, důkladně postříkati, ještě lépe štětcem natříti a střik ten na jaře, krátce před rašením, opakovati. Nepravé kadeření listu bývá někdy způsobeno mšicí, která se roztokem tabáku vyhubí. Broskve začínají ploditi hned druhým rokem, je-li zákrsek či kmen pěkný, silný, a často tolik, že jest po šťastném odkvětu třeba plody protrhati, by zbylé mohly lépe se vyvinouti. Ponechá-li se vše, tu sklidí se na počet arciť více, avšak plody zůstanou drobné, jsou bez chuti a často ani nevyzrají. Když barva plodů se jasní, začnou libě voněti a měknou-li, jsou zralé. Opatrně se plody otrhají, uloží se na 2 až 3 dny do chladné místnosti. Jsou pak vzácnou pochoutkou na stole a v cukru naložené hledanou lahůdkou.

Ježto se broskve množí také výsevem, získalo se asi 900 odrůd, z nichž pak nejznámější jsou: Královna sadů, La Franc, Lord Palmerson, Madlenka červená, Semenáč z předhoří, Venušina, Amstenova a jiné.

Leave a Reply



Další kategorie:
angrešt choroby angrešt pěstování angrešt recepty brambory pěstování choroby rybízu chov drůbeže chov kachen chov slepic chov včel hrušeň jalovec maliny pěstování ostružiny pěstování pěstování jahod pěstování malin pěstování máku pěstování obilí recepty rybíz pěstování slepice nemoci včely rojení včely v dubnu závlaha zahrady švestka