Brambory pěstování, odrůdy, sadba, hnojení, nemoci







Pro zahrádkáře je nejvýhodnější pěstovat brambory

Když se použijí vhodné odrůdy a dodrží se správné agrotechnické zásady, lze rané brambory ve vhodných podmínkách sklízet již od poloviny června. Pěstujeme velmi rané a chuťově velmi dobré odrůdy ‘Jara’ (nejranější), ‘Hera’ (má zvláště velké hlízy) nebo ‘Saskia’. Pro zahrádkáře je vhodná též stolní lahůdková odrůda ‘Keřkovské rohlíčky’, oblíbená zvláště k přípravě salátů. Dává však nižší výnosy hlíz.

Velmi rané sklizně lze dosáhnout jen předklíčenou sadbou

K výsadbě používáme jen celé, zdravé, stejně velké hlízy váhy 50 – 80 g. Nejvhodnější je, můžeme-li každoročně používat novou sadbu z vyšších bramborářských oblastí. V teplých krajích brambory totiž trpí virovými nemocemi, které roznášejí mšice; sadba z virózních rostlin dává pak nižší výnosy.

Vybrané hlízy klademe koncem února v jedné vrstvě na lísky od ovoce. Korunková část hlízy, na níž je více oček, má směřovat vždy nahoru. Pokud mají hlízy již před nakličováním dlouhé bílé klíče, olámeme je.

Lísky umístíme ve světlé a vzdušné místnosti s teplotou 12 – 15 °C. Během předkličování, které trvá asi 6 týdnů, lísky po týdnu přemisťujeme tak, aby hlízy měly dostatek světla. Občas můžeme hlízy i pokropit. Předkličováním se mají na hlízách vytvořit krátké (1 – 2,5 cm dlouhé), silné, sytě zbarvené klíčky. Hlízy se slabými niťovými klíčky vyřadíme.

Před výsadbou hlízy otužíme tím, že je po několik dnů uchováme v místnosti s teplotou 6 – 8 °C.

Ještě ranější sklizeň poskytují hlízy zakořeněné

Předklíčenou sadbu zasypeme zlehka asi 7 až 10 dní před výsadbou (ne dříve) přiměřeně vlhkou směsí rašelniy a kompostu. Hlízy vytvoří kořínky, s nimiž je pak sázíme. Aby se kořínky při vyzvedávání hlíz nepotrhaly, můžeme hlízy na lísce oddělit od sebe papírovými proužky nebo je zasypat zeminou v papírových krabičkách, hrnkách nebo v rašelinových kořenáčcích. Takto můžeme připravit jen část sadby pro nejranější sklizeň.

Brambory lze předkličovat i v polyetylénových sáčcích

Nejlepší jsou sáčky nebo hadice široké 26 cm a dlouhé 75 cm. Aby v nich brambory mohly dýchat, je nutno udělat do fólie průbojníkem ve vzdálenosti 10 x 10 cm otvory průměru 7 – 12 mm. Naplněné sáčky se uzavřou hliníkovým drátem nebo jutovým provázkem a zavěsí na světlém místě (za příznivých klimatických podmínek i venku).

Krájet nebo nekrájet bramborovou sadbu?

Nekrájet! Nožem se totiž snadno přenášejí virové choroby z jedné hlízy na druhou. Jsme-li však při nedostatku sadby přece jen nuceni hlízy krájet, pak je krájíme podélně, aby každá část hlízy měla přibližně stejný počet oček. Při krájení napříč by totiž na korunkové části byla většina oček, kdežto na pupkové části, kde byla hlíza spojena s mateřskou rostlinou, by jich bylo jen nepatrně. Nůž při krájení dezinfikujeme ve formalínu, abychom zabránili přenosu virových chorob.

Sázíme-li krájené hlízy bez naklíčení (u pozdnějších odrůd), musíme je nechat několik dní na vzduchu, aby řezné rány zaschly a vytvořila se na nich korková vrstvička.

Jak připravíme půdu pro brambory

Pro brambory jsou nejlepší lehčí až středně těžké, vzdušné a dostatečně vlhké půdy. Těžké půdy vyžadují časté kypření za vegetace; přemokřené půdy se pro brambory nehodí.

Dobrých výnosů lze dosáhnout jen na půdách bohatých humusem a živinami. Proto při podzimním rytí pohnojíme půdu dobře proleželým chlévským hnojem (3 – 5 kg/m2) a hnojivy reformkali (2,5 – 3 dkg/m2) a superfosfátem (2 – 3 dkg/m2). Místo chlévského hnoje můžeme použít dobrý kompost, a to buď na podzim, nebo současně s průmyslovými hnojivy až na jaře. Použijeme-li místo reformkali draselná hnojiva obsahující chlór, musí to být nejméně 14 dní před výsadbou, aby se chlór, který brambory nesnášejí, vyplavil do spodních vrstev půdy. Tato hnojiva nejsou pro brambory příliš vhodná.

Na jaře půdu ihned po oschnutí urovnáme. Několik dní před výsadbou ji pohnojíme síranem amonným (1 – 1,5 dkg/m2), prokypříme do hloubky 12 – 15 cm a uhrabeme.

Předklíčené brambory vysazujeme zpravidla v polovině dubna

V teplejších oblastech lze s výsadbou začít i dříve, v méně příznivých polohách je však nutná i pozdější výsadba, když je půda dostatečně prohřátá (na + 7 °C) a nehrozí již mrazy. Při nepříznivém počasí je proto lépe ponechat naklíčené hlízy ještě několik dní na lískách, než je sázet do studené půdy.

Nejrychlejší je výsadba do brázd, které děláme 60 cm od sebe motyčkou nebo tažným brázdičem do hloubky 8 – 10 cm, nejlépe několik dní před výsadbou, aby se půda prohřála. Předklíčené nebo zakořeněné hlízy do nich klademe opatrně na vzdálenost 25 – 30 cm od sebe korunkovou částí vzhůru. Ke každé hlíze můžeme přidat lopatku kompostu s přídavkem superfosfátu. Pak brázdy z obou stran zahrneme zemí. Použijeme k tomu nejlépe širokou motyku, s níž pracujeme tak, že jdeme v řádku pozpátku a děláme nad hlízami nízké hrobky. Jejich povrch pak zlehka utužíme lopatou.

Jak ošetřujeme rané brambory za vegetace

Výsadba brambor do hrobků umožňuje, abychom půdu mezi řádky kypřili dříve, než brambory vzejdou. Je to nutné zejména na těžších půdách, vytvoří-li se na povrchu po dešti škraloup.

Jakmile brambory vzejdou, přihnojíme je ledkem (1 dkg/m2) a okopeme. Hrozí-li v té době mrazy, můžeme mladé rostliny zcela přihrnout zemí. K ochraně proti mrazům lze použít i polyetylénovou fólii. Jestliže mrazy poškodí nať, přispěje k rychlé regeneraci přihnojení ledkem.

Během vegetace přihrneme dvakrát zem k rostlinám, poprvé když jsou 8 – 10 cm vysoké, podruhé když dosáhnou výšky 15 – 20 cm. Vytvoří se tak asi 20 cm vysoké hrůbky, které podporují lepší zakořenění rostlin a lepší tvorbu hlíz. Půdu mezi řádky až do zapojení porostu plejeme a kypříme. Zasucha, zejména na počátku tvorby hlíz (začátkem června), brambory zavlažujeme, nejlépe do brázd. Současně je chráníme proti chorobám a škůdcům.

Brambory mají četné choroby a škůdce

Rané odrůdy jsou náchylné na plíseň bramborovou (fytoftoru), která napadá rostliny za vlhka a tepla. Rostliny přihnojené dusíkem jsou proti ní méně odolné. Na listech (obvykle od špiček a okrajů) se od června objevují hnědé až černé skvrny, které někdy zachvátí celou nať. Naspodu listu bývá bílý houbovitý povlak. Na hlízách jsou hnědě šedé proláklé skvrny, které se šíří dovnitř dužniny. Ochranou proti této chorobě jsou včasné a opakované postřiky Novozirem a Kuprikolem.

Rakovina brambor se projevuje nádorovitými výrustky na hlízách i na podzemních a nadzemních lodyhách. V obcích zamořených touto chorobou se nesmějí pěstovat odrůdy k ní náchylné, a to ‘Rajka’ a ‘Bintje’. Ostatní odrůdy čs. sortimentu jsou vzdorné proti rakovině.

Virové nemoci brambor se projevují na listech světle žlutými skvrnami, jejich zkadeřením nebo svinováním a způsobují snižování výnosů až o 20 %. Přenáší je mšice a jiný savý hmyz, jehož hubení je jedním z hlavních ochranných opatření. Důležitá je i výsadba zdravého nevirózního sadbového materiálu.

Ze živočišných škůdců je nejvážnější mandelinka bramborová, jejíž brouci i larvy ožírají listy.
Nejúčinnější je sběr škůdců. Pozor však na kukly slunéčka!

Háďátko bramborové

Poškozuje kořeny bramborů, které hynou, takže rostlina je nucena tvořit stále nové kořeny. Napadené rostliny tvoří málo hlíz. Světle žluté, později až tmavohnědé kulaté samičky, velké asi 1 mm, lze spatřit na kořenech napadených rostlin. Ochrana proti škůdci vyžaduje používat zdravou sadbu a nesázet brambory po sobě (nebo po rajčatech, která bývají také napadena háďátkem) dříve než za 4 roky.

Tagy:

Leave a Reply



Další kategorie:
angrešt choroby angrešt pěstování angrešt recepty brambory pěstování choroby rybízu chov drůbeže chov kachen chov slepic chov včel hrušeň jalovec maliny pěstování ostružiny pěstování pěstování jahod pěstování malin pěstování máku pěstování obilí recepty rybíz pěstování slepice nemoci včely rojení včely v dubnu závlaha zahrady švestka