Angrešt – stromkový, pěstování, roubování, odrůdy, řez







Angrešt (srstky) pěstujeme v podobných půdních a klimatických podmínkách jako rybíz.

Vyhýbáme se však vlhkým uzavřeným polohám, kde angrešt trpí americkým padlím. I když snese částečné zastínění, dává na slunci vyšší výnosy a lepší ovoce.

V zahrádkách se většinou pěstuje angrešt stromkový.
Sklizeň ze stromků je snadnější než z keřů a ovoce bávý kvalitnější. Stromkové sazenice štěpované na meruzalce s kmínkem 100 cm vysokým vysazujeme na podzim ve sponu 2 x 1 m k pevným kolíkům, které na rozdíl od kůlů ovocných stromků mají sahat nad korunku. Při pozdější, obvykle velké násadě plodů vyvážeme ke kolíku i jednotlivé větve, a tak zabráníme ulomení korunky. Místo kolíků můžeme použít 2,5 – 3 mm silný pozinkovaný drát natažený ve výši korunky. K vysazování je vhodný izolovaný elektrický drát.

Chceme-li zahrádku co nejvíce využít, můžeme stromky vysázet střídavě s výškou kmínku 50 (60) a 100 (120) cm, na vzdálenost 75 cm od sebe. Angrešt pravokořenný mívá kmínek zpravidla jen 30 – 60 cm vysoký.

Na jaře po výsadbě zkrátíme korunní výhony stromkového angreštu na 3 pupeny. Snažíme se vypěstovat silnou, pravidelně rozloženou korunku nejméně s 6 hlavními větvemi. Jejich prodloužení pak každoročně zkracujeme o 1/3 – 1/2, postranní obrost o 1/3 – 2/3 délky. Výhonky zahušťující korunku odstraňujeme. V pozdějších letech zabraňujeme zestárnutí zmlazením korunek tak, že větve zkrátíme asi o třetinu. Kořenové omladky meruzalky včas a v dostatečné hloubce šetrně odstraňujeme.

Jak pěstujeme keřový angrešt.
Sazenice vysazujeme zpravidla do sponu 2 x 2 m, při pásové výsadbě 2 x 1 m. Při výsadbě zkrátíme výhony na 1 – 2 pupeny, aby se vytvořily silné výhony. Na jaře druhého roku z nich vybereme 5 – 8 nejsilnějších, které zkrátíme o jednu třetinu, ostatní slabší odstraníme. Jestliže se již v prvním roce vytvořil na výhonech postranní obrost, zkrátíme jej na jaře druhého roku na 1 – 2 pupeny.

Při dalším pěstování dbáme, aby keř zůstal řídký a nezahušťoval se. Proto počátkem léta (zpravidla od druhého roku) odstraňujeme všechny nové omladky, které nepotřebujeme k doplnění keře. V předjaří zkracujeme postranní obrost větví o 1/3 až 2/3, prodloužení větví o 1/3 až 1/2.

Odstřižené výhony spálíme, bývají na nich zárodky padlí.
Po 8 až 12 letech keře zmlazujeme tak, že staré větve odřízneme až u země a ponecháme místo nich silné nové výhony.

Převislé větve keřového angreštu pěstovaného v pásech je vhodné zvednout silnějším drátem nebo tyčemi vedenými ve výši 25 – 30 cm po obou stranách řad.

Řídčeji vysázený keřový angrešt lze též doplnit mezisadbou stromkového angreštu.

1. Vedení stromkového angreštu na drátěnce. 2. Řez stromkového angreštu po výsadbě a v dalších letech.

1. Vedení stromkového angreštu na drátěnce.
2. Řez stromkového angreštu po výsadbě a v dalších letech.

Stromkový angrešt získáme štěpováním na meruzalku zlatou.

Meruzalkové podnože si namnožíme z řízků.

Ve volné půde roubujeme angrešt na meruzalku v srpnu nebo začátkem září do boku. Roub s 3 očky odlistíme (ponecháme jen řapíky), seřízneme klínovitě a zasuneme do zářezu dlouhého asi 3 cm, udělaného v podnoži ve výšce 1 m nad zemí. Roub zavážeme a dobře zavoskujeme (též horní řez na roubu). Je-li v srpnu dost mízy, můžeme též roubovat za kůru. U obou způsobů roubování ponecháme korunku meruzalky. Až na jaře celou horní část podnože nad ujmutým roubem odřízneme. Podobně lze roubovat i stromkový rybíz.

Roubováním do boku nebo za kůru ve výšce 50, 100 a 150 cm můžeme vypěstovat stromky se třemi korunkami.

Angrešt lze štěpovat na meruzalku i za zelena v květnu. Podnož nařízneme žiletkou a vložíme do ní klínovitě seříznutý roub. Na roubu odstraníme listy, abychom omezili výpar, což je důležité zvláště za suchého počasí. Je-li vlhčeji, postačí, zkrátíme-li čepele listů na polovinu nebo odstraníme-li čepel nejspodnějšího listu na roubu. Místo roubování zavážeme lýkem a nezamazáváme. Proti přímému slunci chráníme hedvábným papírem.

V zimě roubujeme meruzalku ve skleníku. Rovné, dostatečně silné a dlouhé meruzalky na podzim vyryjeme, zkrátíme jim kořeny a namočíme v kaši připravené ze zahradní zeminy a kravince. Kořeny položíme na mech, zasypeme kompostní zeminou, zabalíme mechem a stáhneme drátem. Celý balík pak znovu namočíme do kaše. Takto zabalené podnože umístíme v bezmrazé místnosti. Počátkem února je přeneseme do skleníku nebo jiné místnosti, kde udržujeme teplotu 8 – 12 °C. Když začnou rašit, roubujeme je kopulací. Rouby s 3 – 4 pupeny dobře zavážeme lýkem a zamažeme voskem. Kořenové balíky prosypeme rašelinou nebo kompostní zeminou a občas kropíme. Výhonky vyrůstající na podnoži zaštipujeme, abychom podpořili růst letorostů z pupenů roubu. Do volné půdy vysazujeme štěpovance ve druhé polovině května.

Keřové sazenice angreštu vypěstujeme spolehlivě hřížením.

Velký počet sazenic získáme paprskovitým (čínským) hřížením. Matečné rostlině seřízneme rok před množením výhony asi 5 cm nad zemí a půdu kolem ní dobře pohnojíme. Během vegetace vyrostou nové výhony; na jaře příštího roku 5 – 10 silných výhonů o třetinu zkrátíme, paprskovitě je rozložíme a háčky přichytíme k zemi. Z většiny pupenů vyraší letorosty. Jakmile dosáhnou délky 25 cm, (bývá to koncem května až počátkem června), přihrnujeme je postupně kyprou zemí, aby zakořenily. K zajištění výživy pohřížených výhonů necháme uprostřed keře několik výhonů nepřihrnutých. Po ukončení vegetace jednotlivé zakořeněné výhony oddělíme a zaškolkujeme. Po roce můžeme sazenice vysazovat na trvalé místo.

Menší počet (ale silnějších) sazenic můžeme vypěstovat obyčejným hřížením. Jednotlivé výhony ohýbáme na jaře do rýh 15 – 20 cm hlubokých, kde je přichytíme háčkem a zasypeme dobrou kompostní zeminou. Konce výhonů zkrátíme tak, aby nad zemí byly 2 – 3 pupeny. Zakořenění urychlíme tím, že výhon v místě ohybu zaškrtíme drátem nebo nařízneme.

Hřížením lze získat také sazenice rybízu, ostružiníku a lísky.

angrešt roubování

Množení angreštu:
a) roubováním do boku (1). zazelena (2), v zimě (3), stromkový angrešt se třemi korunkami vypěstovanými roubováním do boku (4);
b) letními řízky v pařeništi;
c) hřížením – seříznutí výhonů v 1. roce (1), sazenice vyrostlé z paprskovitě pohřížených výhonů (2) a vypěstované obyčejným hřížením (3).

Angrešt lze množit také letními řízky a oddělky

Pro letní řízkování řežeme asi v polovině června polozdřevnatělé letorosty na řízky dlouhé asi 8 cm. Spodní řez děláme těsně pod očkem, horní mírně nad očkem. Použijeme i vrcholovou část letorostu. Spodní list na řízku zcela odstraníme, u ostatních zkrátíme čepele o třetinu, nevyvinuté vrcholové lístky ponecháme. Řízky napíchneme do pařeniště do lehčí, humózní, písčité půdy s přídavkem rašeliny 1 – 2 cm hluboko do řádků 20 – 30 cm vzdálených a 5 – 10 cm navzájem od sebe. Pařeniště zastíníme a téměř nevětráme do té doby, dokud se na řezné ploše řízků nepočne tvořit zával a kořínky. Řízky v pařeništi jemně postřikujeme. Zakořeněné řízky na jaře školkujeme. Množení zimními řízky jako u rybízu bývá u angreštu úspěšné jen asi z 25%.

Chceme-li angrešt množit oddělky, seřízneme keře na jaře nad zemí a vyrašené letorosty zasypáváme lehkou humózní zeminou. Na podzim zakořeněné sazenice oddělujeme od mateřské rostliny.

Oddělky lze množit také rybíz, maliník a lísku.

Jak vypěstujeme pravokořenné stromky angreštu.

Pravokořenný angrešt má houževnatý kmínek, který se nezlomí ani při sebevětší úrodě plodů nebo za větru. Hlavně netvoří kořenové odnože jako meruzalka, u níž je musíme soustavně odstraňovat.

Pravokořenné stromky vypěstujeme ze sazenic získaných hřížením. Pokud má sazenice více výhonků, ponecháme jen nejsilnější, který přivážeme ke kůlu. Postranní letorosty na kmínku zkracujeme jako posilující obrost a postupně odstraňujeme. Ve výši 30 – 60 cm založíme korunku.

Nejvhodnější odrůdy angreštu.

Z povolených odrůd se pěstují s plody světle zelenými ‘Bílý nádherný’ (‘Hansa’), ‘Británie’ (brzo raší, nebezpečí mrazů) a ‘Lady Delamare’ (v uzavřených místech trpí padlím), s plody žlutými ‘Česká koruna’, ‘Triumphant’ a ‘Zlatý fík’ (má převislý růst, a proto se hodí pro vyšší tvary) a s plody červenými ‘Industrie’ (vhodný zvláště pro vyšší polohy) a ‘Králíčkův červený’ (pro vyšší tvary).

Roubování meruzalky. Narouboval jsem z jara angrešt na meruzalku zlatou, ale nepřijmul se. Chtěl bych je vykopati a naroubovati z jara znovu. Jak si při tom počínati?

Zabalte kořeny meruzalky teď hned do mechu a postavte je někam, kde by kořeny nezmrzly, třeba venku do jámy a pokryjte listem. Prut může zmrznouti. Počátkem února dejte zakořeněné pruty do chléva a jakmile začnou oživovati, hned je naroubujte. Kopulování jest nejlepší. Rouby nařežte v únoru a založte do písku do sklepa. Vypučelé šlechtěnce dejte v dubnu někam k otužení, ale nenechte je zmrznouti a teprve koncem dubna je vysaďte. Venku šlechtí se angrešty počátkem září, na jaře nerostou. Nezabalíte-li meruzalku do mechu, špatně roste.

Tagy:

Leave a Reply



Další kategorie:
angrešt choroby angrešt pěstování angrešt recepty brambory pěstování choroby rybízu chov drůbeže chov kachen chov slepic chov včel hrušeň jalovec maliny pěstování ostružiny pěstování pěstování jahod pěstování malin pěstování máku pěstování obilí recepty rybíz pěstování slepice nemoci včely rojení včely v dubnu závlaha zahrady švestka